Benedikt XVI: je třeba zbořit přehrady mezi námi

V neděli (6. 6. 2010) dopoledne vyvrcholila letošní třetí zahraniční cesta Benedikta XVI. slavením mše svaté ve sportovní hale Elefteria v Nikosii, během které papež odevzdal biskupům Blízkého východu dokument Instrumentum laboris pro podzimní zasedání biskupské synody pro tuto oblast. Odpoledne papež navštívil maronitskou katedrálu v Nikosii a z letiště v Larnace odletěl do Říma. Promluvy dnešního dne najdete v přílohách článku.
Publikováno: 6. 6. 2010 21:00

Nikosie (CY): Dnes ráno papež odjel z apoštolské nunciatury do sportovního paláce, kde se od 9.30 hodin slavila mše svatá při příležitosti vydání dokumentu Instrumentum laboris zvláštního zasedání biskupské synody pro Blízký východ. Eucharistické slavnosti se účastnili katoličtí patriarchové a biskupové Blízkého východu spolu se zástupci svých komunit. Přítomen byl také Chrysostomos II., pravoslavný arcibiskup Nové Justiniány a celého Kypru.

Na začátku mše svaté ze slavnosti Těla a Krve Páně přivítal Svatého otce Mons. Youssef Soueif, maronitský arcibiskup Kypru, tajemník zvláštního zasedání biskupské synody pro Blízký východ. Svatý otec ve své homilii nejprve vysvětlil, že se název slavnosti Těla a Krve Páně užívá "k označení tří odlišných skutečností: fyzického těla Kristova, narozeného z Panny Marie, jeho eucharistického těla, nebeského chleba, kterým se sytíme v této velké svátosti, a jeho tělo církevní, církev". Poukázal dále na to, že Duch Svatý "působí při každém slavení mše svaté s dvojím cílem: posvětit dary těla a krve Kristovy a naplnit ty, kteří se živí těmito svatými dary, aby se mohli stát jediným tělem a jediným duchem v Kristu". K hlubšímu poznání tohoto procesu připomněl přirovnání sv. Augustina: "…chléb není zhotoven z jediného, ale z mnoha zrn. Dříve než se z nich stane chléb, musejí být rozdrcena. (…) Každý z nás, kdo patříme k církvi, potřebuje vyjít z uzavřeného světa vlastní individuality a přijmout společnost těch, kteří s ním sdílejí chléb. Už nemám myslet v rovině 'já', ale 'my'. Právě proto se každý den modlíme k 'našemu' Otci za 'náš' vezdejší chléb."

Papež zdůraznil, že prvním předpokladem pro tento "život, k němuž jsme povoláni, je zboření přehrad mezi námi a našimi bližními. Potřebujeme se osvobodit od všeho, co nás blokuje a izoluje: vzájemný strach a nedůvěra, lakota a sobectví, nedostatek vůle k přijetí rizika zranitelnosti, kterému se vystavujeme, když se otevíráme lásce". Důsledky tohoto života ukázal papež u prvních křesťanů: "V prvotním křesťanském společenství, které se sytilo u Pánova stolu, vidíme účinky sjednocujícího působení Ducha Svatého. Dávali svůj majetek do společného, neboť se vzdávali každého hmotného dobra z lásky k bratřím." V závěru homilie vyzval křesťany "k překonávání svých odlišností, k šíření pokoje a smíření tam, kde jsou konflikty, a k poskytování poselství naděje světu. Jsme povoláni k rozšíření své pozornosti na potřebné, k velkorysému sdílení svého pozemského majetku s těmi, kteří mají méně štěstí než my".

Na závěr mše svaté odevzdal biskupům dokument Instrumentum laboris. Přítomen měl být i zavražděný biskup Luigi Parovese, proto ve své krátké promluvě papež řekl: "Je nanejvýš vhodné, abych na začátku připomněl zesnulého biskupa Luigiho Padovese. Jako předseda Turecké biskupské konference se podílel na přípravě dokumentu Instrumentum laboris, který vám dnes odevzdám. Zpráva o jeho nečekané tragické smrti ve čtvrtek nás všechny překvapila a šokovala. Svěřuji jeho duši milosrdenství všemohoucího Boha s vědomím, jak zejména jako biskup podporoval úsilí o mezináboženské a kulturní porozumění a o dialog mezi církvemi. Jeho smrt nám připomíná povolání, které sdílejí všichni křesťané, abychom byli za všech okolnosti odvážnými svědky toho, co je dobré, ušlechtilé a správné."

V úvodu k tradiční nedělní polední modlitbě Anděl Páně papež připomněl blahořečení polského kněze Jerzyho Popieluszky, které se konalo ve Varšavě. Po obědě s patriarchy a biskupy papež ještě navštívil maronitskou katedrálu, kde ocenil, že "vytrvali ve víře svých otců", ačkoli jejich "víra byla zkoušena jako zlato v ohni".

Při závěrečné ceremonii na letišti v Larnace papež požehnal olivovník a všem upřímně poděkoval za to, co pro zdařilý průběh jeho cesty vykonali. K místní složité situaci podotkl: "Protože jsem trávil minulé noci na apoštolské nunciatuře, která shodou okolností leží v neutrální zóně Spojených národů, osobně jsem viděl alespoň něco ze smutného rozdělení ostrova a také pochopil ztrátu významné části kulturního dědictví, které patří celému lidstvu. Naslouchal jsem rovněž Kypřanům ze severu, kteří se chtějí pokojně vrátit do svých domovů a na místa svých bohoslužeb. Jejich prosby mě hluboce dojaly." Na závěr všechny ujistil, že se modlí za mír na celém Kypru.

Soubory ke stažení

velikost 46 KB

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020