V katedrále v Jaén se 13. prosince konala beatifikační mše 124 mučedníků – kněží, řeholnic a laiků, kteří zahynuli během španělské občanské války. Proměnili utrpení ve vykoupení a svou krev v zrno evangelizace, řekl prefekt Dikastéria pro svatořečení kardinála Marcello Semeraro.
V sobotu 13. prosince dopoledne byla v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v andaluském Jaénu slavena mše svatá, při níž bylo blahořečeno 124 mučedníků diecéze Jaén. Jde o 110 kněží, jednu řeholnici a 13 laiků, kteří se stali oběťmi španělské občanské války.
Beatifikační mši předsedal kardinál Marcello Semeraro, prefekt Dikasteria pro svatořečení, jako zvláštní vyslanec papeže Lva XIV. Koncelebranty byli místní biskup Sebastián Chico Martínez, jeho dva předchůdci Ramón del Hoyo López a Amadeo Rodríguez Magro, spolu s řadou kardinálů, biskupů a kněží z různých částí Španělska.
„Nejsou to hrdinové ani bojovníci za nějakou ideologii, ale svědci pravé odvahy,“ řekl kardinál Semeraro ve své homilii. Pravá odvaha se totiž projevuje schopností trpět „z lásky k pravdě a spravedlnosti“. Připomněl zároveň bolestný i světlem naplněný příběh nových blahoslavených, zasazený do dramatických událostí minulého století. Mučedníci tvoří dvě hlavní skupiny: první, vedenou knězem Manuelem Izquierdem, tvoří 58 osob, druhá je spojena s knězem Antoniem Montañésem Chiquero a zahrnuje 64 mučedníků. Všichni čelili smrti s jedinou „zbraní“ v ruce – s láskou – a umírali se slovy odpuštění svým vrahům.
Mučednické odpuštění je „plodem naděje, která se nevzdává zlu“, zdůraznil kard. Semeraro. V této souvislosti odkázal na encykliku Spe salvi papeže Benedikta XVI., od jehož úmrtí uplynou 31. prosince tři roky. Benedikt XVI. v encyklice připomíná, že v některých životních situacích potřebujeme velkou naději – přátele a bratry či sestry, kteří svým svědectvím ukazují, že je možné jít dál. Právě mučedníci, kteří zcela darovali svůj život, pomáhají volit v každodenních rozhodnutích dobro místo pohodlí a ukazují nám, kde se nachází plnost života.
Vnitřní síla nových blahoslavených spočívá v míře ljejich idskosti, tedy ve schopnosti trpět pro pravdu. Tato schopnost vyrůstá z naděje a lásky ke všemu, co je pravdivé, spravedlivé a svaté. Jde o ochotu „obětovat se pro něco většího“, zdůraznil kardinál. Tato výzva je podle něj zvlášť aktuální v dnešním kulturním kontextu, kdy sílí útěky člověka před sebou samým a přibývá způsobů, jak si vzít život. Jak připomněl papež Lev XIV., život potřebuje smysl, směr a naději – bez ní hrozí, že se bude jevit jen jako krátká pauza mezi dvěma nocemi.
Noví španělští blahoslavení jsou podle prefekta Dikasteria pro blahořečení a svatořečení „nejvyšším svědectvím křesťanské víry“. Jejich život a smrt ukazují lásku ke Kristu i k bližním, která proměňuje utrpení ve vykoupení a krev v zrno evangelizace. „Dnes je ve světě více mučedníků než v prvních dobách církve,“ zopakoval kardinál často opakovaná slova papeže Františka.
Na závěr kardinál Semeraro vyjádřil přání, aby příklad 124 mučedníků z Jaénu posiloval touhu po odvážném svědectví o Kristu a rozvíjel křesťanskou ctnost statečnosti, která nám dává sílu překonat strach – dokonce i strach ze smrti. „Mějte důvěru; já jsem přemohl svět,“ uzavřel kardinál svou homilii slovy Ježíše z Janova evangelia.