Biskup Martin David kněžím: „Naše služba začíná tím, že jsme přítomní“

Biskup Martin z tohoto výroku vyzdvihl čtyři body:

1. „Jsem tady.“ Ne jinde. Ne v představě o ideálnějších podmínkách. Jsme na místě, kam jsme byli posláni. V konkrétních farnostech, společenstvích, vztazích. Naše služba nezačíná tím, co děláme, ale tím, že jsme přítomní. Pokud jsem přítomný všude jinde jen ne ve své farnosti, tak v mé službě není něco v pořádku.
2. „Abych žil mezi těmito lidmi.“ Žít mezi lidmi. Sdílet jejich radosti i bolesti, jejich úspěchy i obavy a hledání. To je způsob, jakým Kristus žil a jednal. Poslal mě, abych zvěstoval radostnou zprávu chudým, oznámil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku. (Iz 61) Naše poslání se uskutečňuje mezi lidmi. To je způsob, jakým Kristus jednal – a jiný nám ani nesvěřil.
3. „Aby totéž mohl udělat Ježíš.“ To je smysl naší služby. Nemáme nahrazovat Krista, ale dávat mu prostor. Nemáme stavět do středu sebe, ale jeho. Kde jsou dva nebo tři shromážděni, tam je Kristus uprostřed. Je to Kristus, který jedná, uzdravuje, odpouští a proměňuje.
4. „Půjčuji mu své tělo.“ Kristus si bere k dispozici naši lidskost – naši řeč, naše ruce, náš čas, naši ochotu být s druhými – v eucharistii, ve svátostech, ale i v těch nejobyčejnějších setkáních. Dáváme Kristu své tělo v oběti vlastního života, jak to spolu s ním vyslovujeme při mši: Toto je mé tělo… jak to vidíme na dvou kněžích, kteří budou na začátku června v Brně blahořečeni – Janu Bulovi a Václavu Drbolovi.