Biskup Varden: Nezlehčujme liturgii, vede nás k Bohu

Pokud dovolíme liturgii, aby k nám promlouvala, a neuděláme z ní něco banálního a nudného, povede nás k tajemství Boha – domnívá se biskup Erik Varden. Podle jeho názoru je liturgie nejlepším způsobem, jak prožít půst. Je také nejdůležitějším, i když ne jediným prostředkem evangelizace. Vždy tomu tak bylo – připomíná biskup Varden, který je sám konvertitou.

Liturgie nás uvádí do tajemství

Norský biskup a bývalý opat trapistů zdůrazňuje, že liturgie je mimořádným pedagogickým prostředkem. Prostřednictvím svých znaků, textů, činností, přítomnosti a nepřítomnosti upoutává naši pozornost a zostřuje naše vědomí. „Pokud necháme liturgii, aby k nám promlouvala, a budeme se jí účastnit, budeme přitahováni k tajemství. Pokud necháme liturgii, aby k nám promlouvala, a neuděláme z ní něco banálního a nudného, zjeví se nám tajemství Velkého postu a budeme připraveni na Velikonoce,” ujišťuje biskup Varden v rozhovoru pro portál Ecclesia.

Kontemplace Kristových ran ukazuje, jak přistupovat ke svým zraněním

Zdůrazňuje, že kontemplace Kristových ran nás učí správnému přístupu k našim zraněním, to znamená uznat, že existují a jsou skutečná, ale s vědomím, že náš život se neredukuje na naše rány,  nekončí u nich. Tento křesťanský realismus kontrastuje se dvěma tendencemi, které dnes dominují v západním světě.

Svět rány skrývá nebo je idealizuje

První spočívá v zakrývání zranění, retušování vlastního obrazu na Facebooku nebo Instagramu, abychom ukázali, že jsme úspěšní, zdraví a šťastní a máme mnoho přátel. Druhá, opačná tendence, je idealizace vlastních ran, jejich přehnané vystavování na odiv, což s sebou nese riziko, že se uzavřeme do svých vlastních zranění.

Nedůvěra, zklamání a úzkost – to jsou naše zranění

Norský biskup přiznává, že v Evropě i v západním světě lidé skutečně trpí. Jsou zraněni nedůvěrou a zklamáním, které často vedou k osamělosti a izolaci. „Nosíme v sobě také ránu úzkosti, která se stává stále bolestivější, když si uvědomujeme politickou, ekonomickou a ekologickou nestabilitu...,“ říká biskup Varden.

V Kristu nás Bůh vede od utrpení k životu

Zdůrazňuje, že když kontemplujeme Kristovy rány, kontemplujeme také sami sebe, naši zraněnou přirozenost, a uvědomujeme si svou vlastní odpovědnost za spáchané zlo, ale nezůstáváme u toho. V Kristu nás Bůh vede od utrpení a smrti k plnosti života, k vzkříšení.

Hledat pomoc v liturgii a kultuře

Podle biskupa Vardena je postní doba také dobrou příležitostí k zamyšlení nad naším vztahem ke kříži a naší citlivosti k utrpení. Jsem si vědom toho, co znamená skutečnost, že Bůh, který je všemocný, plně přijal naši křehkost a pro mě se nechal mučit až k smrti? Nápomocná v tom může být především účast na liturgii, ale také umění, literatura a hudba. Vedou totiž k „patosu“ a otevřenosti a umožňují nám podívat se jiným pohledem na to, co je nám známé, dodává norský biskup.

Papež ví, co je nejdůležitější

Biskup Varden byl letos požádán, aby vedl postní duchovní cvičení pro Svatého otce a římskou kurii. Na otázku, jak vnímá nového papeže, odpověděl: „Mám dojem, že to člověk velké poctivosti, moudrý a trpělivý vůdce. Od samého počátku se zaměřil na jednotu a poukázal na Krista, na to, co je nejdůležitější. A to je úžasné. Kromě toho vyzařuje zvláštní druh stability a pokoje. Lidé říkají, že má schopnost vstoupit do prostoru a naplnit ho pokojem. A to je velký dar,“ říká biskup Varden.