Boží muka zdobí svatí, dostala požehnání od arcibiskupa Nuzíka

Nacházejí se na historické hranici katastrů mezi dvěma původně samostatnými obcemi Bělkovicemi a Lašťany. Výklenky božích muk poblíž „Parlamentu“, jediných v zastavěné části vesnice, byly až donedávna prázdné. Změnilo se to na jaře letošního roku, kdy do nich manželé Martin a Helena Slabí umístili obrázky Panny Marie a dalších tří světců – Štěpána, Jana Křtitele a Matouše. Poslední květnovou neděli jim požehnal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

„Každé žehnání je chvílí, kdy můžeme poděkovat za dílo, které se podařilo,“ sdělil Nuzík při setkání u božích muk desítkám shromážděných lidí. V Bělkovicích-Lašťanech se během nedělního odpoledne zastavil na cestě domů ze Šumperka, kde udílel svátost biřmování.

„Dostávám velkou řadu pozvání a některá musím odmítnout, i když bych rád vyhověl. Bohužel to není v lidských silách. Pan Slabý s manželkou mě ale zvali už druhý rok, tak jsem si říkal, že by bylo dobré přijet,“ komentoval arcibiskup, jehož doprovodil dolanský farář Vojtěch Koukal. Po modlitbách, evangeliu a přímluvách boží muka pokropil svěcenou vodou.

Bělkovice-Lašťany tak přibližně během jediného roku navštívili oba arcibiskupové, kteří v České republice působí. Loni v dubnu sem zavítal pražský arcibiskup Jan Graubner a požehnal Cestu světla na kraji lesa u Bělkovic.

„Mám z toho velkou radost,“ přiznal Martin Slabý, hlavní organizátor duchovního života v obci. „Otce arcibiskupa Graubnera jsem pozval proto, že je velkým propagátorem Cesty světla a do naší země ji přinesl. Na Cestu světla jsem letos zval i otce Nuzíka, ve druhé polovině května jsme ji pořádali pro děti. Nakonec nemohl dorazit, ale s jeho kanceláří jsme se domluvili, že by přijel požehnat božím mukám,“ objasnil.

S nápadem na obnovu božích muk pár metrů od zastávek autobusů přišla podle něj před čtyřmi lety rodinná známá Zuzana Kulišťáková. „Při cestě z dětského dne v bělkovické školce mi říkala, že je škoda, že výklenky jsou prázdné. Bylo by pěkné, kdyby se tam umístily aspoň obrázky dětí,“ přiblížil.

Sám se poté začal věnovat jiné církevní stavbě – zmíněné Cestě světla. K myšlence kamarádky se znovu vrátil v období, kdy dělníci v sousedství božích muk opravovali budovu „Parlamentu“. „Nejprve jsem oslovil otce Vojtěcha Koukala, jak by si opravená boží muka představoval. Odpověděl mi, že by bylo lepší, kdybychom se na tom domluvili my v obci, než hledat jejich dřívější podobu v archivních dokumentech,“ popsal.

Mezi věřícími z Bělkovic-Lašťan uspořádal anketu, co by se v nikách mělo nacházet. Zvítězil nápad Jany Tiché s obrázky Panny Marie a svatých Štěpána, Matouše a Jana Křtitele. „Přemýšleli jsme, jak je zpracovat. Jednou z variant bylo, že by je vyrobily děti z keramiky jako pro Cestu světla. Otec Vojtěch se zase klonil k tomu, aby byly spíš reálné než symbolické,“ prozradil Slabý.

„Janu Tichou pak napadlo, že by je mohly vytvořit sestry karmelitky v Drastech. Kontaktoval jsem je a dohodli jsme se. Jejich příprava a zhotovení zabraly zhruba tři čtvrtě roku,“ informoval.

Volba postav pro reliéfy nebyla náhodná. Panně Marii je zasvěcená kaplička v Bělkovicích i Lašťanech . Svatý Štěpán, který se nachází ve výklenku pod ní, byl patronem premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce. Ten v minulosti vlastnil obě vesnice, jež se v předešlém století spojily v jednu obec. Prvomučedník, jehož svátek se slaví 26. prosince, figuruje také na nejstarší obecní pečeti Lašťan z roku 1686.

Směrem do Bělkovic a Dolan se „dívá“ evangelista Matouš, jehož patrocinium nesou dolanská farnost s kostelem, kam patří také farníci z Bělkovic-Lašťan. Totéž platí u Jana Křtitele v případě Bohuňovic, území jejich farnosti původně zahrnovalo Lašťany.

„Na rekonstrukci se podílela řada lidí. Rád bych zmínil pana starostu Němčice, obec díky němu opravila samotný sloup, všechno jsme spolu konzultovali. Moc se mi líbí jeho otevřenost pro rozvoj duchovní roviny života v naší obci,“ vyzdvihl Martin Slabý.

Boží muka se řadí mezi drobné sakrální stavby. Symbolizují sloup, na kterém nechal římský místodržící Pontius Pilát zbičovat Ježíše Krista. Někdy je zakončuje střecha, což je i případ božích muk v Bělkovicích-Lašťanech z poloviny 19. století.