Třicet let už dávají chráněné dílny Charity Opava práci lidem se znevýhodněním. Na začátku stála malá dílnička, která zaměstnávala okolo dvaceti lidí. Dnes v areálu bývalé traktorové stanice v Opavě-Jaktaři pracuje více než 170 hendikepovaných. Kulaté výročí oslavili společně s vedením 8. října v jedné z hal technických dílen.
Mezi prvními zaměstnanci na podzim 1996 byla nevidomá paní Iveta. Bývalá servírka přišla o zrak v devatenácti letech a práce v chráněných dílnách pro ni znamenala splněný sen.
„Tělem i duší jsem tady propadla keramice, začala jsem pracovat s hlínou a živím se tím dodnes. Zdejší chráněné dílny jsou pro mě srdeční záležitost, hodně jsem se tady naučila,“ vysvětluje starší dáma s bílou holí v ruce. Na otázku, jak náročné je tvarování hlíny, když na svou práci nevidí, se jen usměje. „Když vezmu hlínu do rukou a vy mi řeknete, abych udělala vázu, v tu chvíli ji mám před očima. Představuji si konkrétní tvar i zdobení a moje prsty už ji automaticky začnou tvořit.“
Biskup Martin David na oslavě výročí přirovnal práci chráněných dílen k diecéznímu mottu: „Spojeni vírou stavíme mosty“, a to hned ve třech rovinách: „Chráněná dílna pomáhá člověku s hendikepem najít novou důstojnost a žít své místo. Zároveň není místem, které by lidi oddělovalo od ostatních. Právě naopak: je místem, které staví most mezi světem hendikepovaných a nás, kteří jsme relativně bez hendikepů,“ uvedl biskup. Dodal, že dílny patří pod charitu, která je součástí církve, a tak se zde naplňuje víra ve skutcích pomoci bližnímu.
Kromě keramiky pracují hendikepovaní v Opavě v šicí dílně, dělají potisk na textil, laserem gravírují sklo či dřevo či vyrábějí různé dárkové předměty. V technických dílnách zaměstnanci rozebírají do posledního šroubku elektroodpad, kompletují balíky a mají řadu dalších zakázek.