V sobotu 7. února oslavili zasvěcení ostravsko-opavské diecéze Den zasvěceného života. V kostele Svatého Ducha v Ostravě-Zábřehu se sešli řeholníci a řeholnice z různých koutů diecéze, aby společně s otcem biskupem Martinem Davidem poděkovali za dar svého povolání.
Den zasvěceného života se v církvi letos slavil již potřicáté. Biskup Martin David tedy kázání propojil s mottem k letošním oslavám třiceti let diecéze: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu…“ a promlouval k řeholníkům a řeholnicím o společenství.
„Ve chvíli, kdy všichni čekají, že budou nejprve pochopeni, oceněni a přijati, se vztahy zastaví. Společenství se znovu nadechne tehdy, když někdo začne dávat bez okamžité návratnosti. Je to právě darování, které drží společenství při životě. A právě v tom je zasvěcený život prorockým znamením v tomto světě ukazuje, že darování sebe není ztráta, ale cesta k životu. K věčnému životu, kde nás nečeká nic jiného než společenství. (…) Děkuji, že jste svým životem ve společenstvích v tomto světě prorockým znamením.“
Po slavnostní mši svaté program pokračoval v přátelské atmosféře v pastoračním centru pod kostelem – všichni se sešli u společného oběda. Po obědě následovala přednáška trvalého jáhna Aleše Ligockého na téma Láska. Celá akce byla uzavřena adorací, ve které řeholníci a řeholnice odevzdávali Pánu v modlitbě sami sebe i svá řeholní společenství.
„Jsme velmi rády, že tady jsme, protože se potvrzuje to, co říkal otec biskup – nejsme společenstvím jednotlivců, ale tvoříme společenství všichni společně,“ uvedla sestra Laurencie od alžbětinek z Jablunkova. „Vytváříme jej jak s biskupem, tak s celou diecézí. Opravdu nosíme naši diecézi v srdci a modlíme se za nová kněžská povolání a za ochranu rodin.“
Pro sestru Kamilu – také alžbětinku z Jablunkova – byl den především příležitostí k vděčnosti:
„Pro mě znamená tento den velkou milost. Sama jsem si řekla, že ho celý obětuji k poděkování za milost povolání – protože to je opravdu milost nad milost. Ve společenství tento den slavíme také tak, že máme větší volno, můžeme se více modlit a věnovat se duchovním věcem.“