„I vy jste součástí církve.“ Arcibiskup Nuzík se setkal s rozvedenými

Na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži se v sobotu 13. prosince 2025 uskutečnilo již druhé diecézní setkání pro osoby s břemenem rozvodu. Navázalo tak na akci z počátku března letošního roku.

Duchovní obnovu vedl P. Jiří Zámečník, kněz a církevní právník působící u olomouckého církevního soudu, a po celý den jí byl přítomen i arcibiskup Josef Nuzík. Vedle tří katechezí, modliteb a písní byl prostor věnován také diskuzi nad otázkami rozvedených. Debata se dotkla praktických témat, například začlenění rozvedených do života farnosti a různých farních služeb – jako lektorů nebo členů pastorační a ekonomické rady. Podle P. Zámečníka je při každém udělení služby nutné vyloučit možnost veřejného pohoršení. I arcibiskup Nuzík potvrdil, že je třeba brát v potaz, o jakou službu a v jaké farnosti se jedná. „Situace se ale mění: před třiceti lety se rozvedení cítili divně v kostelní lavici, dnes je jejich přítomnost docela normální,“ dodal.

Účastníky rovněž zajímalo, zda je i při úbytku kněží možné opírat se o osobní znalost rozvedených a jejich situace, jak to vyžaduje papežská exhortace Amoris laetitia. „Lepší cestu než osobní doprovázení neznám,“ odpověděl arcibiskup Nuzík a dodal: „Nevíme, do jaké situace obecná norma nebo dokument podepsaný někde v Olomouci zapadne, co tam vyvolá, a právě proto se bez osobního doprovázení, jak to chce Svatý otec, nemůžeme obejít.“

Vydržet mezi setbou a sklizní

Ve svém kázání k biblickým textům třetí adventní neděle, která se označuje jako radostná, arcibiskup Nuzík mimo jiné řekl: „Učme se přijímat i ty chvíle, kdy nám duši halí závoj smutku, nikdy se ale nezapomínejme rozhlížet po důvodech k radosti kolem nás. Mysleme na příslib proroka Izaiáše, že rozkvete vyprahlá poušť a zazelená se step, že Bůh způsobí proměnu, a trpělivě čekejme, jak nás k tomu vybízí Pán, abychom vydrželi mezi setbou a sklizní, abychom vydrželi v tom, co bylo zaseto, než přijde žeň.“

V závěru mše svaté mohli ti, kdo nemohou přijímat eucharistii, požádat o osobní požehnání od arcibiskupa Nuzíka. Po celý den jim také bylo několik duchovních k dispozici pro svátost smíření nebo duchovní rozhovor.

„Cítili jsme se tu velice dobře přijati, bylo to překvapivé pohlazení,“ hodnotí paní Dagmar a pan Jiří, kteří se setkání zúčastnili a vedle přijetí a přátelské atmosféry oceňují také informace, které v průběhu zazněly. „Každé takové setkání je velice potřebné a působí léčivě,“ dodali.

Podle paní Jitky má tato akce význam pro celou církev. „Současnost přináší nejrůznější situace, které dřív nebyly, ale ani v nich se člověk nesmí cítit osamoceně a potřebuje, aby mu církev byla domovem,“ je přesvědčena. A osobní rozměr ocenil i další z účastníků, pan Petr: „Po rozvodu jsem se cítil ve víře ochablý, jako by se mi Pán Bůh vzdálil. Potěšila mě slova otce arcibiskupa i P. Zámečníka a stejně tak je povzbuzující vidět, že v té své situaci nejsem sám, že se tady sešlo šedesát lidí, kteří jsou na tom podobně,“ doplnil.