Květiny pro Rudolfa Jana: Pocta arcibiskupovi, jehož srdce bilo pro Olomouc

Ke kardinálově pamětní desce v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci, kde je uloženo jeho srdce, proto položil výjimečný a symbolický květinový dar – 205 růží poskládaných do tvaru srdce.

Pietní akce se zúčastnil primátor statutárního města Olomouc Miroslav Žbánek, první náměstek olomouckého hejtmana Ivo Slavotínek a také studenti Střední zemědělské a zahradnické školy v Olomouci, kteří tento symbolický dar připravili.

Primátor Žbánek zmínil, že představení významu kardinála Rudolfa Jana před pěti lety bylo pro občany města velmi zásadní, protože teprve tehdy si mohli uvědomit, co vše kardinál pro město vykonal. Ivo Slavotínek zdůraznil význam Rudolfa Jana nejen pro město, ale také pro celý kraj až s dosahem do kraje Moravskoslezského.

Arcibiskup Josef Nuzík poděkoval studentům a vedení školy za to, že nabídku k vytvoření díla přijali. Kardinál Rudolf Jan byl jejich kolega, protože byl také vyučen zahradníkem. A v čem by nám měl být vzorem? Právě srdce nás všechny propojuje. Když má člověk dobré srdce, člověk vykoná pro druhé hodně, dodal arcibiskup Nuzík, který poté pietní setkání zakončil modlitbou.

Kdo byl Rudolf Jan

Třetí olomoucký arcibiskup Rudolf Jan (1788–1831) byl členem habsbursko-lotrinského rodu. Jako vnuk královny Marie Terezie a syn císaře a krále Leopolda II. byl od narození arcivévodou rakouským, královským princem uherským a českým. V čele olomoucké arcidiecéze stanul ve svých 31 letech. Během následujících 12 let se zasloužil o znovuobnovení činnosti olomoucké univerzity, zlepšení kvality vzdělání v kněžském semináři i rozvoj českého jazyka a literatury. Pořádal veřejné hudební koncerty, podpořil vznik hutě ve Vítkovicích, inicioval vznik olomouckých městských parků divadla.

Území dnešní olomoucké arcidiecéze bylo v 9. století součástí Velkomoravské říše. Jedním z důležitých historických milníků té doby bylo zřízení samostatné moravsko-panonské církevní provincie v čele s arcibiskupem sv. Metodějem (roku 880). Později přešla Morava k českému státu a pod vládu rodu Přemyslovců. V roce 1063 došlo k obnovení biskupství olomouckého, v jehož čele se během sedmi staletí vystřídalo 54 biskupů. V roce 1777 bylo pak biskupství k povýšeno na arcibiskupství. Prvním olomouckým arcibiskupem se stal Antonín Theodor Colloredo-Waldsee (v úřadu 1777–1811). Třetím arcibiskupem byl v dubnu roku 1819 zvolen právě arcivévoda Rudolf Jan. Ostatky kardinála a arcibiskupa Rudolfa Jana byly v roce 1831 pochovány do císařské hrobky kláštera kapucínů ve Vídni, jeho srdce však převezli do Olomouce a slavnostně uložili ve zdejším dómu. Stalo se tak na základě osobního přání zesnulého a se souhlasem jeho staršího bratra, císaře Františka I.