V pákistánském Mariamabadu se každoročně scházejí statisíce křesťanů i muslimů, aby společně svěřili své prosby Panně Marii. Místo, kde víra překonává hranice náboženství, se stalo symbolem naděje, míru a solidarity.
Vesnice Mariamabad v pákistánské provincii Pendžáb vznikla roku 1898 z iniciativy františkánských misionářů jako místo zasvěcené Panně Marii. Katolické rodiny zde našly domov a mariánská úcta se stala součástí každodenního života. V roce 1949 byla postavena současná svatyně, jejímž tvůrcem byl belgický kapucín P. Frank Joseph. Ten v Mariamabadu v roce 1953 tragicky zemřel, ale jeho dílo žije dál.
Dnes je Mariamabad jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst v Pákistánu. Každoročně sem přicházejí statisíce poutníků – nejen křesťanů, ale i muslimů, kteří Panně Marii, uctívané i v islámu, svěřují své prosby, starosti a naděje. Významným místem modlitby je socha Panny Marie Milosrdné umístěná v jeskyni inspirované Lurdy. U jejího podstavce věřící všech náboženství, kultur a etnik předkládají své bolesti i prosby s jistotou, že je „Matka Boží vyslyší“.
Největší událostí roku je národní pouť 8. září při příležitosti svátku Narození Panny Marie. Tehdy se do vesnice, vzdálené asi 90 kilometrů od Lahore, sjíždějí poutníci z celého Pákistánu. Mnozí putují pěšky celé dny, aby mohli položit květinu k soše Panny Marie nebo se jí dotknout.
Během pouti pomáhají stovky dobrovolníků zajistit poutníkům jídlo, ubytování i lékařskou péči. V improvizovaných ošetřovnách se starají o ty, kteří trpí dehydratací nebo zraněními na nohou. Tyto služby jsou nepostradatelné zejména při velkých slavnostech, jako je Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) či zářijová pouť, kdy počet účastníků přesahuje čtyři sta tisíc.
„Z Mariamabadu vyzařuje poselství lásky a tolerance,“ říká P. James Channan, dominikán z Lahore a ředitel Peace Center věnovaného mezináboženskému dialogu. Podle něj je čas modlitby v Mariamabadu příležitostí k duchovnímu obrácení a vnitřnímu uzdravení – nejen pro jednotlivce, ale i pro celý národ.
U vchodu do svatyně je nápis: „Všechna náboženství učí míru a lásce.“ Tento jednoduchý výrok odráží skutečnost, že Panna Maria je mostem mezi křesťany a muslimy, a Mariamabad je místem, kde se víra proměňuje ve společný jazyk naděje.
Na závěr mariánského měsíce května připomněl papež Lev XIV. při modlitbě růžence ve Vatikánských zahradách, že mariánská úcta „vede ke chvále, k naději a k víře rozjímané a společně vyznávané“. Taková víra – prožívaná i hlásaná v Mariamabadu – se stává světlem nejen pro Pákistán, ale i pro celý svět.