Na Trojmezí poutníci vzývali Matku Boží Frýdeckou

Pouť tří národů na česko-polsko-slovenské Trojmezí letos vyšla na den přesně na památku Panny Marie Královny. Právě k Matce Boží se na místě průniku tří hranic utíkají poutníci ze tří zemí – vždy s prosbou za mír. V posledních letech se na pouti věnuje pozornost také sošce Panny Marie Frýdecké. Na blízkém Trzycatku k Matce Boží spjaté s frýdeckým poutním místem chovají úctu. Právě jejich farní kostel Panny Marie Frýdecké se v sobotu 22. srpna stal poutní svatyní.

Na Trojmezí vycházejí poutníci v procesích se svými biskupy. Na české straně byla letos účast nebývale vysoká. Ve velkém počtu se přidali také poutníci z Frýdku a okolí, Vřesiny a Píště na Hlučínsku nebo Třinecka. Při mši svaté na horské louce nad Trojmezím tentokrát převládala slovenština, homilii ale přednesl bielsko-żywiecký biskup Roman Pindel polsky. Odkázal na slova Jana Pavla II., která pronesl na Kalwarii Zebrzydowské v roce 1979 o „pramenu víry, naděje a lásky“, který vytvářejí stále nové generace věřících. Jak zdůraznil biskup Pindel, modlitby, které lidé po léta pronášejí ve svatyních, vytvářejí jakýsi „živý poklad víry, naděje a lásky Božího lidu této země“, z něhož mohou čerpat další generace.

Při mši svaté také biskup Pindel vyzval místního děkana P. Tadeusze Pietrzyka, aby přednesl jmenovací dekret, kterým se kostel Panny Marie Frýdecké na Trzycatku stává poutním místem. Domácí věřící povzbudil, aby o svatyni pečovali:

„Zůstaňte prvními ctiteli Matky Boží a nepřestávejte o ní svědčit. Vyprošujte pro sebe i své blízké potřebné milosti a požehnání. Buďte věrnými strážci a pečujte o toto místo, které si Bůh vyvolil a kam posílá Marii,“ apeloval biskup Pindel.

Místní kněz P. Marek Modzelewski se stal prvním kustodem poutního místa a poutníky na Trojmezí požádal: „Svatyni netvoří jen zdi. Sanktuárium tvoří lidé, kteří sem přicházeli k Bohu,“ zdůraznil. Podobnou myšlenku ve svém pozdravu vyjádřil také biskup Martin David. Zmínil se o pojítku mezi frýdeckou bazilikou a poutním kostelem na Trzycatku. Ještě důležitější je ale podle něj třetí svatyně – tu, kterou jako křesťané tvoříme v našich společenstvích.

„Je to živé společenství církve, které vytváříme navzdory našim osobním rozdílům, navzdory různým jazykům, hranicím a národům. Je to ten nejstarší chrám – chrám živého společenství Božího lidu, který trvá už dvě tisíciletí. Bez tohoto třetího chrámu by nemělo smysl stavět ani obnovovat žádný jiný. Bazilika ve Frýdku i nové poutní místo na Trzycatku by neměly smysl bez tohoto třetího chrámu a ty dva jsou tu proto, aby nám pomáhaly stále budovat tento živý chrám – vytvářet lepší společenství – mezi námi navzájem a především s Bohem,“ podotkl biskup Martin David.