Pouť ve Čkyni 2025

Kostel ve Čkyni na Prachaticku je zasvěcen svaté Marii Magdaléně. Letošní poutní mši svatou v neděli 20. července sloužil českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil a koncelebroval duchovní správce farnosti R. D. Šimon Stančík.

V závěru mše svaté požehnal biskup Kročil pamětní desku dlouholetého čkyňského faráře R. D. Jana Janouška. Bude umístěna vedle pamětní desky jeho předchůdce R. D. Jana Preislera, zavražděného na místní faře na Velikonoční pondělí před třiceti lety. 

Mons. Kročil rozjímal ve své homilii o ženě, která prožila dramatické okamžiky svého života a učí nás, jak přistupovat k různým životním situacím: být v blízkosti Ježíše Krista, protože u Něj vždycky najdeme odpověď a řešení. V případě Marie Magdalské se Pán Ježíš postavil na místo muže, který s obžalovanou zhřešil, a i Jeho život visel na vlásku. Pokrytečtí žalobci ukazují prstem na Marii Magdalskou a předstírají, že svěřují soud Ježíši Kristu, a přitom Ho chtějí obvinit a odsoudit. Chtějí odsoudit toho, který je plný milosti a pravdy, který ví, co se děje v srdci každého člověka, který odsuzuje hřích, ale nikdy ne hříšníka. A co říká Ježíš? „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď po ní kamenem!“ Touto větou jako by odhalil svědomí každého člověka, který tam byl přítomen. Začali se postupně vytrácet. A žena slyší z Ježíšových úst: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ Kolik nové důvěry získala, když slyšela, že je volná! Mohla se vrátit domů a žít s novou nadějí. Má novou důstojnost a už jen svým bytím hlásá, že neexistuje jenom zákon, ale i milost. Nejen spravedlnost, ale i milosrdenství. Žena se zvedá z prachu k novému životu a prožívá totální transformaci: od lásky, kterou hledala v tělesnosti a rozkoši, dospívá k lásce duchovní. Pán Ježíš má sílu proměnit srdce každého člověka, jen Mu musíme dát šanci.

Pán Ježíš neschvaluje chování veřejné hříšnice, ale neschvaluje ani postoj těch, kdo jsou vždy schopni ukazovat prstem na hříchy bližního. „Uvědomme si,“ říká biskup Kročil, „že když jedním prstem ukazujeme na někoho druhého, tři prsty ukazují na nás. I my jsme hříšníci. Je potřeba, abychom nechtěli první hodit kamenem.“ My se třeba nechápeme hned kamene, ale často kritizujeme druhé, snadno je pomlouváme a s lehkostí na ně dokážeme házet špínu a naše slova zabíjejí lidské vztahy. „Dnešní evangelium je pro nás výzvou ke zpytování svědomí, abychom se obraceli ke Kristu a prosili ne za odsouzení druhých, ale především za odpuštění pro sebe. I my potřebujeme odpuštění,“ zdůrazňuje biskup Kročil a klade nám na srdce, abychom nebudili pohoršení. Třeba dívky a mladé ženy někdy přicházejí v létě do kostela spoře oděné a nejsou si vědomy své důstojnosti. Kdy člověk získává lidskou důstojnost? Svým narozením, tím, že jsme se mohli narodit z milosti Boží, a svátostí křtu jsme povýšeni do stavu dětí Božích.
V závěru homilie vyzývá diecézní biskup Kročil: „Odnesme si s sebou Ježíšova slova adresovaná nejen hříšnici, ale i nám: ´Já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš.´ Učme se od Pána, co znamená milosrdenství. Učme se neodsuzovat druhé, učme se být neústupní vůči hříchu, ale milosrdní a shovívaví vůči svým bližním. To ať nám daruje Bůh na přímluvu svaté Marie Magdalské. Amen.“