Staleté tradice, nové vize: Kapituly olomoucké arcidiecéze dostávají nové kanovníky

Září přineslo personální změny oběma kapitulám v diecézi a té kroměřížské i snahy o nalezení aktuálního významu. Arcibiskup Josef Nuzík jmenoval nové kanovníky v Olomouci, v Kroměříži uvedl do úřadu probošta P. Pavla Hofírka. Kolegiátní kapitula u sv. Mořice se má stát novým centrem zpovídání a duchovního doprovázení.

Nové kanovníky pro obě kapituly olomoucké arcidiecéze jmenoval v září arcibiskup Josef Nuzík. Novým proboštem Kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži se 22. září stal zdejší farář P. Pavel Hofírek a do kanovnického sboru Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci byli 28. září jmenováni P. Josef Mikulášek, koordinátor synodálního procesu v diecézi, vyučující na teologické fakultě a farář v Olomouci-Holici, a P. Pavel Stefan, prezident Arcidiecézní charity.

Nový život pro Kroměříž

Kroměřížská kapitula sice existuje už od 13. století, v posledním století však fungovala spíše jen formálně. To se má nyní změnit. „Místo rušení kapituly nebo pokračování současné situace a jen formální existence kapituly chceme nyní zkusit najít poslání, které zapadne do vize arcidiecéze 21. století,“ vysvětluje nový probošt P. Pavel Hofírek. S ohledem na úbytek kněží v produktivním věku má podle něj nová koncepce stavět na kněžích, kteří končí náročnou správu farností, ale chtějí dál sloužit.

„Hlavním úkolem kolegiátní kapituly v Kroměříži bude, vedle zajištění bohoslužeb v kostele sv. Mořice, zpovědní služba pro celou arcidiecézi a služba duchovních rozhovorů a duchovního doprovázení. V budoucnu bude pro faráře s velkým okruhem farností obtížné zajistit nabídku svátosti smíření, lidé navíc často dávají přednost zpovídat se jinde než ve své vlastní farnosti a mezi věřícími opakovaně zaznívá volání po možnosti duchovního doprovázení. A nejen pro věřící může být důležité třeba i anonymně přijít a promluvit si o duchovních věcech,“ vysvětluje P. Hofírek.

Kapitulu tak nyní čeká příprava nových stanov, úprava bydlení pro kanovníky i hledání vhodných kněží. „Prosíme o podporu. Budeme vděčni za finanční dary. Na prvním místě ale prosíme o modlitbu, aby obnova kolegiátní kapituly byla Bohem požehnaná a sloužila k duchovnímu prospěchu celé arcidiecéze,“ dodává probošt.

Vzory kněžského života i tisíciletá paměť

Kapituly tvořily společenství kněží kolem biskupa, kteří zpravidla vynikali významným postavením, vzděláním a vážeností. Jak připomíná historik a vedoucí arcibiskupského archivu Vít Němec: „Výraz kapitula má svůj původ ve středověkých klášterech, kde se mniši pravidelně scházeli k pravidelnému společnému čtení krátkého úryvku řeholních pravidel. Takový úryvek se latinsky označoval jako capitulum. Protože se tato setkání postupně spojila s pravidelnými shromážděními řeholní komunity, začalo slovo označovat také samotné shromáždění – kapitula. Tento význam se následně rozšířil i na společenství kanovníků, tedy kapitulu jako sbor duchovních při katedrále nebo při významném kolegiátním kostele. Slovo kanovník se pak odvozuje od slova kánon, kanovník má být tedy kánonem, vzorem kněžského života,“ vypráví a dodává: „Také proto je čestný kanonikát nejvyšší vyznamenání udílené kněžím v arcidiecézi.“

Olomoucká metropolitní kapitula je nejstarší na Moravě – její historie trvá bezmála 900 let. Původně byla založena u sv. Petra roku 1063 a roku 1141 přenesena k novému kostelu sv. Václava. Za odvahu během stavovského povstání roku 1619 získala název „věrná kapitula“. Přes 700 let měla také právo volit biskupa. Dnes se věnuje liturgii, modlitbě a správě majetku.

Kroměřížská kolegiátní kapitula vznikla roku 1262 z iniciativy biskupa Bruna ze Schauenburku. Původně měla 8 kanovníků a 7 vikářů – pro 15 oltářů kostela sv. Mořice. Po staletí fungovala bez psaných norem – první stanovy dostala až v roce 1802. Kanonikáty často získávali tajemníci nebo ceremoniáři olomouckých biskupů.