5. září 1997 se v indické Kalkatě završil pozemský život ženy, jejíž jméno se stalo synonymem pro nezištnou a milosrdnou křesťanskou lásku k chudým a potřebným, zvláště těm na samém okraji společnosti. Svatořečena byla 19 let poté jako první a dosud jediná nositelka Nobelovy ceny.
Světice známá jako Matka Tereza se narodila roku 1910 v dnešním severomakedonském Skopje, tehdy na území Osmanské říše. Pocházela z albánsky mluvící katolické rodiny Bojaxhiu, v chorvatsky psaném křestním listě je uvedeno její jméno jako Agnes (Anežka), doma jí přezdívali Gonhxa, tzn. „Poupátko“.
V 18 letech se rozhodla stát řeholnicí; vstoupila do kongregace sester misionářek Naší Paní z Loreta, roku 1929 byla poslána do Indie, kde působila v řádové škole pro děvčata z dobrých rodin. Pro svou úctu ke sv. Terezii z Lisieux přijala řeholní jméno Terezie, Tereza.
Zvláštním způsobem k ní promlouvala Kristova slova na kříži, především volání „žízním“, a rozhodla se proto „tišit Kristovu žízeň po spáse“, a to konkrétním způsobem: péčí o nejchudší z chudých, kteří umírali, ponecháni svému osudu, na kalkatských ulicích. Roku 1946 se proto rozhodla rozejít s domovskou kongregací a o dva roky později se vydala do ulic s dvaceti rupiemi v kapse, oděná do bílého, modře zdobeného sárí, šatu chudých indických žen.
Nová kongregace Misionářek lásky byla schválena roku 1950. Krůček po krůčku se začala rozrůstat, její působení se rozšířilo po světě. Sestry této kongregace krom obvyklých řeholních slibů chudoby, čistoty a poslušnosti slibují také „sloužit celým srdcem, dobrovolně a zdarma těm nejchudším z chudých“. Obrovské charitní dílo Matce Tereze přineslo nejrůznější ocenění, jako první se stala roku 1973 nositelkou Templetonovy ceny, roku 1979 pak Nobelovy ceny míru.
Sama Matka Tereza navštěvovala nejrůznější země, ještě za totality se jí podařilo přicestovat do Československa a setkat se mj. s kardinálem Tomáškem (9.–12. listopadu 1984). „Pobytu jmenované bylo zneužito k realizaci záměrů vnějšího a vnitřního nepřítele zejména ve směru aktivizace věřících a popularizace charitativní péče ženských řeholních řádů mezi věřícími v souladu se stávajícími požadavky církve v této oblasti,“ hodnotila tehdejší StB její cestu do Československa. Při další návštěvě (tehdy již svobodného) Československa založila v Praze roku 1990 řeholní dům své kongregace.
Matka Tereza zemřela v Kalkatě 5. září 1997. Teprve dlouho po její smrti se ukázalo, že po dlouhá léta své neúnavné služby prožívala zkušenost „temné noci“, stavu pochyb a zoufalství, pocitu opuštěnosti od Boha a marnosti veškerého snažení. O to obdivuhodnější je, že ve svém díle vytrvala až do konce. Po zásluze pak byla beatifikována roku 2003 a svatořečena 4. září 2016, právě před deseti lety. Ve všeobecném přesvědčení svých současníků byla již dlouho předtím pokládána za světici.
zdroj:
santiebeati.it
Archiv bezpečnostních složek
Religionistická encyklopedie