Dne 12. července si církev připomíná svaté Louise a Zélii Martinovy, rodiče svaté Terezie z Lisieux a první manželský pár, který byl společně svatořečen. Jejich život je dodnes inspirací pro manžele i rodiny po celém světě.
Louis Martin (1823–1894) byl hodinář a klenotník, jeho manželka Zélie Guérin Martinová (1831–1877) se věnovala výrobě proslulých alençonských krajek. Oba původně toužili po řeholním životě, postupně však rozpoznali, že jejich povoláním je manželství. Vzali se 12. července 1858, a právě na výročí jejich svatby připadá jejich liturgická památka.
Manželé Martinovi měli devět dětí, z nichž se pět dožilo dospělosti. Všechny jejich dcery vstoupily do řeholního života. Nejznámější z nich je svatá Terezie z Lisieux, karmelitka, učitelka církve a jedna z nejoblíbenějších světic moderní doby.
Jejich rodinný život provázely také těžké zkoušky. Čtyři děti zemřely v útlém věku a Zélie podlehla ve svých pětačtyřiceti letech rakovině prsu. Louis poté přesídlil s dcerami do Lisieux, kde jim vytvořil nový domov a podporoval je na cestě k jejich povolání. Také on v pozdějších letech trpěl vážnou nemocí, kterou nesl s hlubokou vírou.
Papež František kanonizoval Louise a Zélii Martinovy 18. října 2015 během zasedání biskupské synody o rodině. Stali se tak prvním manželským párem v dějinách církve, který byl společně svatořečen jako svědectví o svatosti prožívané v manželství a rodinném životě.
Příběh svatých Louisa a Zélie Martinových připomíná, že cesta ke svatosti vede také skrze každodenní věrnost, vzájemnou lásku, poctivou práci, obětavou péči o děti i důvěru v Boha uprostřed životních radostí a zkoušek. Dodnes proto zůstávají povzbuzením pro všechny, kteří chtějí žít své povolání v manželství a rodině podle evangelia.