20. července si připomínáme památku svatého Apolináře, prvního biskupa Ravenny a mučedníka. Podle tradice neúnavně hlásal evangelium, pečoval o svěřené věřící a navzdory pronásledování zůstal věrný svému poslání až do smrti. Jeho úcta zanechala výraznou stopu také v českých zemích.
Apolinář pocházel podle tradice z Antiochie a do Říma měl přijít společně s apoštolem Petrem. Ten jej následně vyslal do Ravenny, významného přístavního města na pobřeží Jaderského moře, aby zde hlásal evangelium. Přesné historické údaje o jeho životě ani rok jeho smrti se však nedochovaly. V Ravenně a nedalekém přístavu Classe Apolinář působil jako první biskup a stál u počátků místní křesťanské obce. Tradice uvádí, že zde vykonával biskupskou službu přibližně dvacet let.
Apolinářovo působení připadlo na dobu, kdy křesťanství ještě nebylo v Římské říši svobodně přijímáno. Svým kázáním přiváděl ke Kristu nové věřící, což vyvolávalo odpor vyznavačů tradičních pohanských kultů.
Starobylé legendy mu připisují také četná uzdravení. Modlitbou měl navrátit řeč němému Bonifácovi a uzdravit jeho dceru. Během svého působení údajně pomáhal nemocným na těle i na duši a svým životem vydával svědectví o víře, kterou hlásal.
Kvůli šíření křesťanství byl opakovaně zatčen, bit a mučen. Podle tradice jej pronásledovatelé nutili chodit bosýma nohama po žhavém uhlí, později jej natahovali na skřipec a polévali vařící vodou. Přesto se svého poslání nevzdal.
Nakonec byl poslán lodí do vyhnanství. Po ztroskotání se měl dostat až do maloasijské Mysie a následně do Thrákie, kde pokračoval v hlásání evangelia. Po návratu do Ravenny byl znovu zajat a těžce zbit. Na následky utrpěných zranění po několika dnech zemřel.
Věřící Apolináře pohřbili v Classe nedaleko Ravenny. Nad místem spojovaným s jeho hrobem byla v 6. století vystavěna bazilika Sant’Apollinare in Classe, zasvěcená prvnímu ravennskému biskupovi. Chrám byl vysvěcen roku 549 a dodnes patří k nejvýznamnějším památkám raně křesťanského umění.
V apsidě baziliky je svatý Apolinář zobrazen jako pastýř obklopený dvanácti ovcemi, které symbolizují věřící svěřené jeho péči. Stavba spolu s dalšími raně křesťanskými památkami Ravenny patří od roku 1996 na seznam světového dědictví UNESCO. Vyniká především svou architekturou a bohatou mozaikovou výzdobou.
Úcta ke svatému Apolináři se rozšířila také do českých zemí. Již roku 1118 byla v Sadské založena kolegiátní kapitula zasvěcená tomuto světci. Karel IV. ji v roce 1362 přenesl na pražské Nové Město a nechal pro ni na návrší Větrov vystavět gotický kostel svatého Apolináře.
Chrám se stal součástí promyšlené urbanistické a duchovní koncepce Nového Města pražského. Karel IV. jej umístil do středu pomyslného kříže tvořeného dalšími kostely a kláštery, které založil. Dodnes je jeho výrazná osmiboká věž jednou z dominant této části Prahy.
Svatý Apolinář je uctíván jako patron Ravenny, biskupů a lidí trpících některými nemocemi. Jeho život připomíná, že věrnost evangeliu nespočívá pouze ve slovech, ale také ve vytrvalé službě, odvaze a ochotě nést obtíže pro Krista a svěřené společenství.