Svatý Stanislav: Neohrožený pastýř a mučedník pravdy

Statečný biskup, který se nebál postavit královské zvůli – a položil za to život. Svatý Stanislav, jeden z patronů Polska, jehož svátek slavíme 11.dubna, je dodnes symbolem neochvějného svědomí Církve a mučedníkem za pravdu.

Narodil se kolem roku 1030 v polském Szczepanowě, vystudoval v Liége a možná i v Paříži, a přesto se po smrti rodičů rozhodl pro radikální krok – rozdal veškeré dědictví chudým a přijal kněžské svěcení.

Svatý Stanislav vynikal nejen hlubokou vírou, ale i mimořádnou morální integritou a vzdělaností. Po jmenování kanovníkem krakovské katedrály se roku 1072 stal krakovským biskupem. S podporou krále Boleslava II. se podílel na upevnění křesťanství v Polsku a kladl důraz na duchovní obnovu kněží. Sám vedl odříkavý život a jeho biskupský dům byl otevřeným domovem pro sirotky, vdovy i chudé.

Jeho horlivost pro pravdu se však brzy dostala do konfliktu s královskou mocí. Stanislav veřejně kritizoval krále Boleslava za jeho krutost, zasahování do církevních záležitostí a zejména za jeho neřízený život. V krajní situaci přistoupil biskup k exkomunikaci krále – nikoli z touhy trestat, ale aby ho pohnul k obrácení.

Král však reagoval násilím. Když nenašel nikoho, kdo by biskupa usmrtil, vykonal rozsudek sám – roku 1079 zabil svatého Stanislava při mši v kostele sv. Michala v Krakově. Jeho tělo bylo znesvěceno, ale nakonec pohřbeno a v roce 1088 přeneseno do krakovské katedrály. 

Tento čin otřásl šlechtou i národem. Boleslav byl donucen opustit zemi a podle některých zpráv zemřel jako kajícník v klášteře Ossiach v dnešních Korutanech.

Svatý Stanislav byl roku 1253 papežem Inocencem IV. svatořečen. V Polsku je uctíván jako národní světec a mučedník pravdy.

Zdroj: Catholica