Svatý Václav - český kníže a mučedník

Dnes, 28. září, si Česká republika připomíná svatého Václava, patrona českého národa a jednoho z nejvýznamnějších světců naší historie. Den české státnosti, jak se svátek oficiálně nazývá, je státním svátkem a připomíná nejen život a mučednickou smrt knížete Václava, ale i jeho odkaz míru, křesťanské víry a spravedlivé vlády.

Václav se narodil kolem roku 907 jako syn knížete Vratislava a kněžny Drahomíry. Vychovávala jej především jeho babička Ludmila, která jej vedla k víře a vzdělání. Během své vlády vynikal mírumilovností, podporoval šíření křesťanství a snažil se o dobré vztahy s okolními zeměmi, zejména se Svatou říší římskou.

Tragickou se stala noc z 27. na 28. září roku 935, kdy byl na příkaz svého bratra Boleslava zavražděn před kostelem ve Staré Boleslavi. Václavova smrt byla brzy vnímána jako mučednická a sám kníže byl záhy uctíván jako světec. Jeho ostatky jsou dnes uloženy v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.

Svatý Václav, vládce českého knížectví v první polovině 10. století, byl podle kronik známý svou zbožností, podporou křesťanství a úsilím o mírové vztahy se sousedními zeměmi. Jeho zavraždění na příkaz vlastního bratra Boleslava v roce 935 u Staré Boleslavi se stalo symbolem mučednictví a věrnosti víře.

Kult svatého Václava se stal jedním z nejpevnějších pilířů české státnosti. Václav byl prohlášen patronem české země a jeho jméno nese slavný chorál Svatý Václave, který se zpíval v době ohrožení a který dodnes zaznívá při významných národních událostech.

Každoročně se u příležitosti svátku svatého Václava konají mše, poutě a slavnosti. Největší z nich probíhá tradičně ve Staré Boleslavi, kam míří tisíce poutníků z celé republiky.

Den české státnosti není pouze připomínkou dávné historie. Připomíná také hodnoty, které jsou s postavou svatého Václava spojovány – víru, spravedlnost, mír a jednotu. Proto si tento den nachází místo jak mezi věřícími, tak mezi lidmi, kteří jej vnímají především jako svátek české identity a hrdosti.