Unikátní nález v pozůstalosti: Arcibiskupství získává zpět vzácnou listinu a pečeť

Jedná se o pergamenovou listinu z roku 1893 vydanou c. k. ministerstvem vnitra ve Vídni, která tehdejšímu arcibiskupu Theodoru Kohnovi dovoluje užívat šlechtický znak, čímž mu de facto přiznává šlechtický titul. Druhým artefaktem je pečeť ze španělského vosku patřící biskupovi Karlu II. z Lichtensteina-Castelcorna, který diecézi vedl ve druhé polovině 17. století.

Rodina zesnulého nejprve ani nevěděla, jak vzácné předměty v pozůstalosti jednoho z předků nalezla. Zjistit jejich skutečnou hodnotu pomohl jeho prasynovec Jakub Mrkos, který původ i hodnotu nalezených předmětů konzultoval se svými vyučujícími na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).

„Při vyklízení pozůstalosti nás zaujal vystavený neznámý dokument a pečeť. Babička vůbec netušila, o co se jedná. Mně bylo jasné, že jde o staré předměty, ale neměl jsem ponětí, jaké historické hodnoty,“ líčí své prvotní pocity Mrkos. „Po nálezu jsem chvíli s překladačem a internetem hledal, o jaké osoby by se mohlo jednat. Po zjištění, o koho jde, jsem kontaktoval své vyučující na katedře historie Univerzity Palackého. Ty mi vše pomohly dohledat a zajistily následné předání dokumentu a pečeti arcibiskupství,“ dodává.

Slavnostní předání se uskutečnilo za účasti arcibiskupa Josefa Nuzíka, zástupců rodiny a také Univerzity Palackého, jejíž odborníci se podíleli na ověření pravosti obou předmětů. „Pro nás je to mimořádná událost. Tyto předměty mapují důležité kapitoly našich dějin a jsme rodině nesmírně vděční, že se je rozhodla bezplatně vrátit tam, kam historicky patří,“ říká arcibiskup Nuzíka dodává: „Je dobře, když jsou lidé pozorní a nevyhazují bezmyšlenkovitě staré věci, které mohou mít nevyčíslitelnou hodnotu.“

Theodor Kohn, po dlouhé době první olomoucký arcibiskup nepocházející ze šlechtického rodu, stál v čele arcidiecéze na přelomu devatenáctého a dvacátého století. „Na rozdíl od svého předchůdce kardinála Fürstenberga pocházel Kohn z českého jazykového prostředí, velmi skrovných poměrů a často se potýkal i s tím, že po otci měl židovský původ i příjmení. Nesporné nadání, píle a cílevědomost mu ale otevřely cestu k církevní kariéře,“ přibližuje postavu Theodora Kohna Jana Oppeltová z katedry historie UPOL. „Funkci ministra vnitra zastával v té době hrabě Taaffe, který listinu podepsal jako předseda vlády Předlitavska. Pergamenová listina obsahuje popis i malované vyobrazení Kohnova arcibiskupského erbu, který vznikl spojením jeho osobního znaku se štítem arcibiskupství,“ popisuje Oppeltová vzácný dokument. „Vědělo se, že listina existovala – svědčila o tom arcibiskupova korespondence s moravským místodržitelstvím v Brně, uložená tamtéž. Předávaný pergamen tak konečně zaplní dlouho pociťovanou mezeru,“ dodává.

Druhý z biskupů připomínaných předanými předměty, Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna, pocházel z hraběcího rodu císařského generála Filipa Rudolfa a do čela diecéze byl zvolen v roce 1664 olomouckými kanovníky. Za jeho působení došlo k mohutnému rozkvětu a obnově po devastující třicetileté válce. Nalezená pečeť pravděpodobně náležela k některému jím poslanému dokumentu, od něhož byla odstřižená. „Jedná se o tzv. velkou biskupskou pečeť, přivěšovanou k nejvýznamnějším dokumentům. Kdy byla pečeť oddělena od listiny, kterou ověřovala, není možné zjistit, ovšem podobné odstřihování pečetí bylo zlozvykem sběratelů již v 18. či 19. století,“ vysvětluje Oppeltová.