Ve Stonavě uctí památku padlých z války mezi Československem a Polskem, program začíná bohoslužbou

104. výročí od války mezi Československem a Polskem připomene v neděli 29. ledna ve Stonavě pietní akt. Zúčastní se též představitelé polské armády a diplomacie. Připomínka padlých začne bohoslužbou.

Válka mezi Československem a Polskem (známá též jako Sedmidenní nebo Osmidenní) v lednu 1919 uvrhla Čechy a Poláky na Těšínsku do krvavých bojů, které zanechaly na obou stranách konfliktu pocit křivdy. Poláci nebyli spokojeni s prozatímním rozdělením dříve kompaktního Těšínska, československá strana je naopak vinila z eskalace napětí. Následné mezinárodní diplomatické řešení rozdělilo Těšínsko do dvou částí, přičemž hranice rozdělila mnoho polských rodin a přerušila dřívější vazby. Ze Stonavy se stal pro polskou menšinu symbol celé války, právě tam na hřbitově totiž leží těla polských padlých v boji a několika zabitých civilistů. Československo naopak památku svých padlých legionářů pěstovalo na hřbitově v Orlové.

„Je to smírná událost,“ podotýká k nedělní připomínkové slavnosti stonavský farář P. Roland Manowski-Słomka. Do Stonavy přijede velvyslanec Polské republiky v Česku Mateusz Gniazdowski, polská konzulka v Ostravě Izabella Wołłejko-Chwastowicz, zástupci polského Ministerstva obrany a polské armády. Přítomná bude taktéž polská vojenská čestná stráž. Mše svatá ve stonavském kostele sv. Máří Magdalény za věčnou spásu pro padlé vojáky a další pohřbené na stonavském hřbitově začíná v neděli 29. ledna v 10 hodin. Po jedenácté hodině se pak účastníci přesunou z kostela na přilehlý hřbitov k pietnímu aktu.