Kaple Naděje – heřmanická věznice má nové duchovní útočiště

V heřmanické věznici vznikla zásluhou místního vedení, ekumenické spolupráce a desítek dárců Kaple Naděje. Prostor navržený architektem Vojtěchem Hromkem má evokovat bezpečí a domácké prostředí, které ve strohém prostředí věznice jinak může scházet.

Fotogalerie

10

Nápad obnovit ve věznici kapli iniciovalo vedení Věznice Heřmanice. „Chtěli jsme odsouzeným i zaměstnancům poskytnout prostor ke ztišení, který oddělíme od ruchu věznice,“ podotkl při slavnostním žehnání místní ředitel Pavel Horák. Toho ke zřízení kaple jako místa krásy a důstojnosti inspirovala cesta do Norska, kterou absolvoval s hlavním vězeňským kaplanem Pavlem Zvolánkem a předsedkyní Vězeňské duchovní péče, z. s., Kristýnou Čobanovou. „Slovo naděje má ve věznici mimořádnou sílu. Není to útěk od reality, ale setkání s nadějí, že změna je možná,“ kvituje Horák, který ve svém vstupním slovu zdůraznil, že kaple jako místo setkání s Bohem bude otevřená i pro zaměstnance.

Kaple, ve které mluví symboly

Architekt Vojtěch Hromek vsadil na odkaz atmosféry starých světnic. „Nechtěl jsem sledovat současné trendy, které by příchozí příliš rychle spojily se současnou dobou a jejím stresem,“ uvádí. V praxi to znamená dlažba v cihlové barvě, bíle omítnuté stěny a dřevěné podhledy. Pracuje se také s recyklovanými materiály. „I z nedokonalých komponent může v Božích očích vzniknout funkční a zajímavý celek,“ zamýšlí se architekt. Hlavní roli ale hraje světlo, které do kaple vstupuje přes čtvercové výplně – každá má na sobě písmeno. „Písmena symbolizují jména každého z nás. Každý z nás se může najít v příběhu vyslyšeného lotra po pravici,“ doplňuje Hromek, neboť mozaika písmen se nachází vedle dřevěného kříže (symbolicky po Kristově pravici). Oltář sestává z pražců. „Ukrývají mnoho významů. Někdo v nich může vidět romantickou touhu po svobodě, jiný zase utrpení spjaté s železniční přepravou lidí do koncentračních táborů,“ zamyslel se architekt.

Kapli při ekumenické bohoslužbě žehnalo několik duchovních: olomoucký arcibiskup a předseda ČBK Josef Nuzík, místopředseda Ekumenické rady církví Bronislav Matulík z Církve bratrské, Jaroslav Stejskal z Církve adventistů sedmého dne, biskup Tomáš Tyrlík ze Slezské církve evangelické augsburského vyznání, husitský biskup Rudolf Göbel a ostravsko-opavský římskokatolický biskup Martin David.

Církve, které zastupovali, také patřily mezi dárce, kteří na výstavbu kaple přispěli. Další donátoři – pražské farnosti Michle a Habrovka a desítky fyzických osob, měli mezi hosty slavnosti také své zástupce. „Podařilo se nashromáždit na 477 tisíc Kč a přesně tolik jsme hledali,“ poděkovala vděčně všem podporovatelům Kristýna Čobanová.

Fotogalerie: z archivu architekta