Požehnání pro pole i lidi: Arcibiskup oslavil se zaměstnanci farem sv. Vendelína

Arcibiskup Josef Nuzík ve své promluvě připomněl, že zemědělec se ve své práci každodenně potkává s okolnostmi, které nemá plně ve svých rukou. „Přesto se spoustu věcí podařilo zvládnout, a právě za to chceme dnes děkovat,“ zahájil modlitební setkání na farmě v Bílčičích. „Na nás je se snažit a do našeho úsilí pak vstupuje neviditelná Boží moc, které se chceme s důvěrou svěřit,“ dodal a poděkoval také všem pracovníkům za dobré hospodaření, díky němuž se mimo jiné daří modernizovat zázemí farem. Dva z nově pořízených strojů, přepravník balíků a shrnovač píce, také během setkání požehnal a sám vzápětí usedl za volant traktoru, aby zjistil, jak interiér vozidla vypadá.

Tři farmy v jedné režii: Od Jeseníků po Hanou

Přestože každá ze tří farem se nachází v jiné lokalitě a funguje v odlišných podmínkách, využívají synergie pod jedním vedením, v jehož čele stojí jednatel Kristián Roik. „Umíme si navzájem pomoci – ať už jde o strojový park, přesuny zaměstnanců nebo výpomoc s krmivem,“ vysvětluje a shrnuje charakteristiku jednotlivých podniků:

• Farma v Bílčicích hospodaří na 1 300 ha a zaměřuje se na ekologický chov 220 mléčných krav plemene český strakatý skot. Ročně přitom vyprodukuje přibližně 1,2 milionu litrů biomléka dodávaného do mlékárny Olma a částečně produkuje i hovězí maso.
• Farma v Moravském Berouně se na 1 200 ha specializuje na ekologický chov 330 masných krav francouzského plemene Charolais. Cílem je odchovat a prodat okolo 330 telat ročně jako zástavová zvířata pro další výkrm.
• Statek v Chropyni s 550 ha obhospodařované půdy funguje v konvenčním režimu a pěstuje sladovnický ječmen, potravinářskou i krmnou pšenici, řepku, cukrovou řepu, kukuřici a sóju.

Udržitelnost bez mezičlánků

„V Bílčicích a Moravském Berouně hospodaříme ve vysoké nadmořské výšce a v kopcích, kde konvenční zemědělství není z hlediska výnosů tak efektivní. Věnujeme se proto ekologickému zemědělství, protože věříme v dlouhodobou udržitelnost,“ popisuje Roik a pokračuje: „Také prodej masa stavíme na osobních kontaktech bez mezičlánku obchodních řetězců. Jsme schopni porazit zhruba 20 až 40 kusů ročně, maso zavakuovat, připravit pětikilové nebo desetikilové balíčky i prémiové řezy a rozvézt je až k zákazníkům. Chladicím vozem objíždíme předem stanovená odběrná místa ve značné části Moravy – často jde o školy, gymnázia nebo charity.“

Mezi cíle dalšího rozvoje patří například vybudování vlastní bourárny masa. „Získali bychom tím plnou kontrolu nad kvalitou zpracování a do prodeje bychom chtěli začlenit i zvěřinu z vlastních honiteb,“ plánuje Kristián Roik a uzavírá: „Chceme dál rozvíjet značku, stavět na propojení církevních institucí a být hrdí na to, že produkujeme poctivé a kvalitní potraviny.“