Protože z právního hlediska je katolická církev autonomním společenstvím, nezávislým na jakékoliv lidské moci, čili je svrchovaná, výkon této svrchovanosti – svrchovanosti duchovní – přísluší římskému biskupovi (papežský primát). A vzhledem k tomu, že se jedná o společenství složité a všude rozšířené, potřebuje římský biskup podporu a spolupráci celého souboru podřízených orgánů. Tento soubor, v jehož čele stojí římský velekněz, se nazývá Apoštolský stolec. Nicméně výraz Apoštolský stolec se vyskytuje jak v oblasti nauky, tak v oblasti práva a je úzce spjat – někdy zřetelně, někdy méně jasně – s naukou a právem katolické církve, římského pontifikátu (papežství) a státu města Vatikán.
Podle Kodexu kanonického práva (CIC) však Apoštolský stolec může mít dva rozdílné významy: jeden širší a všeobecný zahrnuje nejen římského velekněze, ale také státní sekretariát a další orgány Římské kurie, druhý užší a speciální, zahrnující výlučně římského velekněze – papeže. Poněvadž Apoštolský stolec je nejvyšší řídící orgán, je jak v jednom, tak v druhém směru odlišný jak od církve, tak od městského státu Vatikán jako hlava od svého těla: v jednom případě od těla mystického, ve druhém případě od těla politicko-státního. Je-li vše jasné, pokud jde o kanonické uspořádání, není tomu tak v oblasti mezinárodního práva. Nicméně je rozdílný od římské kurie jako celek od části.
(Převzato z knihy Křesťanství od A do Z,
Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, 1998)
Oficiální informace Apoštolského stolce v osmi světových jazycích naleznete na www.vatican.va.
