banner sekce
Sekce

Odbor evropských fondů

Databáze otázek a odpovědí

Otázky a odpovědí týkající se problematiky projektů financovaných z Evropských strukturálních fondů.

Příprava nového programového období 2021 - 2027:

Programový dokument IROP dosud neprošel připomínkovacím procesem, z toho důvodu jsou odpovědi pouze na základě současného návrhu programového dokumentu IROP, který se může změnit. Stav říjen 2019. Odpovědi zpracovali zástupci ŘO IROP.  

Oblast vzdělávání:

Dotaz:
Bude podpora vzdělávání navázaná pouze na vyjmenované klíčové kompetence? Obzvlášť v projektech neformálního vzdělávání to je velmi omezující.
Odpověď:
Opět se počítá s navázáním projektů na klíčové kompetence. Určité rozvolnění by mělo být v CLLD v případě neúplných škol - malotřídní školy. Nicméně tato oblast je ještě v řešení.

Dotaz: 
Už je známá podoba a obsah akčních plánů rozvoje vzdělávání?
Odpověď: 
Ještě ne, bude známo až na základě dohody s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které má problematiku v gesci.

Dotaz: 
Bude možné financovat vybudování nově založené školy?
Odpověď:
Ne. Je to moc nákladné (maximální rozpočet dotace bude zřejmě zase 99 mil. Kč) a EK obecně nepodporuje stavby nových budov a zakládání nových organizací.

Dotaz:
Bude možné financovat pedagogicko-psychologické poradny, např. křesťanskou poradnu?
Odpověď: 
Obdobně jako v 86. výzvě IROP počítáme v aktivitě speciální školy s podaktivitou: vybudování nebo úpravy zázemí pro poskytování služeb školských poradenských zařízení – pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center – podle § 116 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

Oblast sociálních služeb:

Dotaz:
Bude se využívat KPSVL?
Odpověď:
V řešení.

Dotaz: 
Bude možné financovat zázemí pro humanitární pomoc, sklady, potraviny?
Odpověď:
Ne, potravinová pomoc je plánovaná pod OPZ+.

Dotaz:
Bude možné financovat startovací byty?
Odpověď: 
Zřejmě ne, max. dostupné bydlení, ale toto je stále v počátcích vyjednávání, v IROP počítáme se sociálním bydlením, žádný jiný rámec zatím neexistuje.

Dotaz: 
Je žádoucí, aby podporu dostávali nejen vlastníci, ale také provozovatelé sociálních služeb, kteří mají dlouhodobou smlouvu s majitelem objektu. Předpokládá se tento model?
Odpověď:
Již stávající IROP ve výzvách umožnoval dlouhodobou výpůjčku nebo nájemní smlouvu a tato praxe bude pokračovat.

Oblast kulturního dědictví:

Dotaz:
Budou se opět financovat pouze národní kulturní památky a památky UNESCO?
Odpověď: 
Předpokládáme i podporu kulturních památek, ale je možné, že pouze v návaznosti na integrované strategie.

Dotaz:
Bude možné financovat movité kulturní památky, např. varhany?
Odpověď:
Předpokládáme, že ano, pokud bude součástí nemovité KP/NKP.

Dotaz: 
Podpora depozitářů se bude opět týkat jen registrovaných sbírek?
Odpověď:
Registrované sbírky se řešily u muzeí, památky mohly investovat do depozitářů.

Dotaz:
Bude omezená podpora muzeí a knihoven? 
Odpověď:
Ano, předpokládáme podporu krajských a státních muzeí a knihoven pověřených výkonem funkce regionálních knihoven a specializovaných knihoven.  V CLLD podpora obecních muzeí a obecních a městských knihoven.

Dotaz:
Bude existovat možnost podpory na území mimo ITI a MAS?
Odpověď:
V řešení s Evropskou komisí.

Dotaz: 
Bude možné financovat v rámci rekonstrukce památky ubytovací kapacity pro potřeby pastorační služby?
Odpověď:
V řešení. Záleží i na veřejné podpoře.

Obecné:

Dotaz:
Připravuje se zjednodušení pravidel a příruček? Pravidla pro žadatele a příjemce jsou velmi obsáhlá a složitá?
Odpověď:
Ano, připravuje se zpřehlednění pravidel, aby se nedublovala Obecné a specifická pravidla.

Dotaz:
Bylo by vhodné omezit podporu de minimis zejména ve vzdělávání a sociálních službách, protože limit velmi omezuje absorpční kapacitu.
Odpověď:
Veřejná podpora v jednotlivých SC bude teprve řešena a vyjednávána s ÚOHS.

Dotaz:
Připravuje se zjednodušení procesů a zkrácení dlouhých administrativních lhůt? Od podání žádosti do vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace uběhne často mnoho měsíců, během kterých se mění ceny dodávek a lhůty, uvedené v projektu.
Odpověď:
Závisí na počtu předložených projektů a na kapacitách CRR. Ale počítáme s tím, že co nejvíc výzev bude průběžných, u kterých je administrace mnohem rychlejší. Na druhou stranu je vždy tlak EK na soutěž projektů, pokud je v aktivitě převis poptávky.

Dotaz:
Je žádoucí vyhlašování většího počtu výzev s menší alokací místo jedné nebo dvou na celou alokaci, aby měli žadatelé personální a finanční kapacity na přípravu žádostí o dotaci.
Odpověď:
Bude pravděpodobně pravidlo n+2, takže musíme rychle čerpat, a nemůžeme čekat na pomalé žadatele, protože pro nás jsou partneři především ti rychlejší žadatelé, abychom nemuseli do EK vracet peníze.

Dotaz:
Uvažuje se o zjednodušení složitého kontrolního systému?
Odpověď:
Ano.

Dotaz:
Uvažuje se o změně systému kontroly zakázek? Pozitivní zkušenost z ROP – nebylo možné podepsat smlouvu s dodavatelem před ukončením kontroly na ROP.
Odpověď:
Ne, na CRR nejsou na toto kapacity.

Dotaz:
Budou zvýhodněné uhelné regiony?
Odpověď:
Ne, na CRR nejsou na toto kapacity.


Programové období 2014 - 2020

Oblast kulturního dědictví:

Dotaz:
Kdy je možné prodloužit projekt?

Odpověď (prosinec 2018):
Ing. Blanka Hronovská, územní odbor IROP pro Královéhradecký kraj, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Vždy je nutné projekt prodlužovat jen v odůvodněných případech. Nelze prodlužovat jen preventivně. Je nutné včas zkonzultovat s CRR ČR. Ve specifických důvodech lze projekt prodloužit i za termín uvedený ve výzvě. Základní důvody prodloužení projektů jsou sepsány zde http://www.irop.mmr.cz/cs/Ostatni/Web/Novinky/Zavazne-stanovisko-Ridiciho-organu-IROP-(1)
Může být důvod i pomalé hodnocení žádostí – CRR dá vyjádření, o kolik z tohoto důvodu je možné prodloužit. Doporučujeme se obrátit na manažera projektu na CRR CŘ, který má k dispozici ke každému projektu přesný termín s počtem dnů, po které se projekt zdržen na hodnocení. 


Dotaz: 
Je možná změna generálního dodavatele?

Odpověď (prosinec 2018):
Ing. Blanka Hronovská, územní odbor IROP pro Královéhradecký kraj, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Jedním z jasných důvodů je insolvence dodavatele. Ostatní důvody je nutné konzultovat s CRR ČR.


Dotaz: 
V případě, že firma nekoná či neúměrně navyšuje rozpočet – odstoupení od smlouvy ze strany příjemce dotace – jak postupovat?

Odpověď (prosinec 2018):
Ing. Blanka Hronovská, územní odbor IROP pro Královéhradecký kraj, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Ano, změna možná je za předpokladu dodržení smluvních podmínek. V tomto případě doporučujeme postupovat podle smlouvy o dílo, ve které by měla být ustanovení, jak v těchto případech postupovat (smluvní pokuty, výzvy k zahájení činnosti, dílčí předání, oceňování dodatečných stavebních prací…). Pokud prokazatelně na opakovanou výzvu dodavatel nekoná, může toto být důvod k odstoupení od smlouvy a následně vypsání nového výběrového řízení na dodavatele. Toto je jeden z odůvodněných případů, kdy lze využít možnosti prodloužení projektu.


Dotaz:
Dohody o provedení práce - vykazování

Odpověď (prosinec 2018):
Ing. Blanka Hronovská, územní odbor IROP pro Královéhradecký kraj, Centrum pro regionální rozvoj ČR
K žádosti o platbu stačí čestné prohlášení zaměstnavatele, že převzal práci, nebo timesheet – možné jsou obě varianty.


Dotaz:
Lze navýšit způsobilé výdaje – vícepráce.

Odpověď (prosinec 2018):
Ing. Blanka Hronovská, územní odbor IROP pro Královéhradecký kraj, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Nelze. Lze jen na základě změny projektu použít úspory z jiných VŘ. Vícepráce (dodatečné stavební práce) musejí být provedeny v souladu se Zákonem o veřejných zakázkách nebo v souladu s Metodickým pokynem pro oblast zadávání zakázek (příloha č.3 Obecných pravidel IROP pro žadatele a příjemce „OPŽP“). Problematika předkládání dokumentace u zakázek na stavební práce je popsána v kapitole č.6 OPŽP.


Dotaz:
Rozpočet pro soutěž je vyšší než přidělená dotace – Lze některé práce nedělat, abychom se dostali na předpokládanou cenu (rozpočtovanou částku)?

Odpověď (prosinec 2018):
Ing. Blanka Hronovská, územní odbor IROP pro Královéhradecký kraj, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Musí být naplněny cíle projektu, indikátory, aktivity projektu, zároveň to nesmí mít vliv na bodové ohodnocení. Konzultace s CRR, zda by se našly některé méněpráce, které není třeba realizovat. Nejlépe ještě před vyhlášením zakázky. Lze např. podstatná změna snížení počtu restaurovaných prvků. Vždy je třeba předložit žádost o změnu, která bude dostatečně odůvodněna, součástí bude změnový rozpočet, případně úpravy v projektové dokumentaci, pokud to rozsah změny vyžaduje, tak i případná další vyjádření dotčených orgánů.


Dotaz:
Vlastní položky

Odpověď (prosinec 2018):
Ing. Blanka Hronovská, územní odbor IROP pro Královéhradecký kraj, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Je nutné zdůvodnit individuální kalkulaci, je nutné zdůvodnit, jak bylo naceněno – kalkulace materiál + práce + doprava.


Dotaz:
Nesoulad označení v oblasti investic a neinvestic - v rozpočtu projektu jsou restaurátorské práce v tabulce investic. Z povahy takových prací však zákon o účetnictví nehovoří o investici - jak tento rozpor řešit?

Odpověď (listopad 2017):
Mgr. Martina Brandejsová, oddělení realizace projektů OSS, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Upravit v projektu tak, aby bylo v souladu se zákonem o účetnictví.


Dotaz:
Změna v účtovém rozvrhu - kdy a jakou formou informovat CRR (MMR) o změně v účtové osnově, která vzejde v průběhu roku a tedy účtování se rozchází s účetním rozvrhem dodaným při první žádosti o platbu?

Odpověď (listopad 2017):
Mgr. Martina Brandejsová, oddělení realizace projektů OSS, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Doložit s žádostí o platbu, která následuje po případné změně.


Dotaz:
“Změna závazku ze smlouvy”, tedy více a méněpráce a jejich vztah ke způsobilosti nákladů. Kde vede hranice mezi neoprávněným (nezpůsobilým) rozšiřováním aktivit projektu, a co se naopak dá do projektu “dodatečně” zařadit?

Odpověď (listopad 2017):
Mgr. Martina Brandejsová, oddělení realizace projektů OSS, Centrum pro regionální rozvoj ČR
V Obecných pravidlech 1.10 v kap. 16.3 je uvedeno, že „ve změnovém řízení nelze doplňovat nové aktivity, výdaje a indikátory, které nebyly součástí žádosti o podporu v době hodnocení“.  Např. pokud není v projektu plánováno restaurování maleb, nelze je do projektu dodatečně zařadit. Pokud je aktivita v projektu plánována, ale dochází pouze ke změně rozsahu např. plochy restaurování maleb, zde je aktivitu možné za splnění určitých podmínek zařadit. Vždy platí, že se je nutné předložit žádost o změnu, která je posuzována individuálně. Žádost musí být podrobně zdůvodněná, k žádosti musí být přiložen restaurátorský záměr a závazné stanovisko orgánu památkové ochrany. Na druhou stranu nesmí mít změna dopad na indikátory nebo na výsledek hodnocení.


Dotaz:
Delší lhůty při schvalování dokumentace k zadávacím řízením ze strany Center pro regionální rozvoj.

Odpověď (listopad 2017):
Mgr. Martina Brandejsová, oddělení realizace projektů OSS, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Tato situace je bohužel zapříčiněna velkým množstvím dokumentace, kterou příjemci předkládají ke schválení. Je nutné počítat s rezervou cca 2 měsíce. Příjemce dotace nemusí čekat na schválení dokumentace ze strany CRR, po uplynutí lhůty 10 dnů může zakázku vyhlásit. Kromě kontroly kompletní dokumentace je možné s CRR konzultovat jednotlivá konkrétní ustanovení či podmínky zadávací dokumentace nebo smlouvy, u kterých si příjemce není jist, zda jsou v pořádku. Tento přístup by mohl celý proces trochu urychlit. Vždy ale platí, že za správnost zadávacích řízení ručí příjemce dotace, bez ohledu na názor CRR.


Dotaz:
Zařazení aktivit mezi investiční, či neinvestiční – soulad projektu a účetnictví.

Odpověď (listopad 2017):
Mgr. Martina Brandejsová, oddělení realizace projektů OSS, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Je nezbytné sladit projekt a účetnictví. Pro projekty realizované ve výzvě č. 13 se struktura rozpočtu měnit nebude. Náklady, které nelze jinam zařadit, se dají do služeb.


Dotaz:
Je možné u zakázky malého rozsahu použít doručení nabídek prostřednictvím e-mailu?

Odpověď (listopad 2017):
Mgr. Martina Brandejsová, oddělení realizace projektů OSS, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Nelze. U e-mailu nelze ověřit, že nabídky nebyly otevřeny před lhůtou otevírání nabídek.


Dotaz:
Jak postupovat v případě, že se na stavbě stane pojistná událost ještě před převzetím dokončené stavby. Je možné stavbu převzít a opravy řešit následně z pojistky?

Odpověď (listopad 2017):
Mgr. Martina Brandejsová, oddělení realizace projektů OSS, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Vzhledem k tomu, že dílo musí být převzato bez vad a nedodělků bránících užívání díla, je nutné stavbu převzít až po vyřešení škodné události. V tomto případě je v případě potřeby možné prodloužit dobu realizace projektu. Nutná žádost o změnu na Centrum.


Dotaz:
Kdy je možné prodloužit konec realizace projektu?

Odpověď (listopad 2017):
Mgr. Martina Brandejsová, oddělení realizace projektů OSS, Centrum pro regionální rozvoj ČR
Žádost o změnu, týkající se prodloužení, musí být dostatečně zdůvodněna, nelze uvést jako důvod prosté „nestíháme“. Řídicí orgán je zodpovědný za čerpání, proto bude každá žádost posouzena individuálně. CRR/ŘO si také může od příjemce dovyžádat další informace. Projekt nemůže být prodloužen za termín uvedený v textu výzvy.

Odpovědnosti za škodu v oblasti dotací:

Dotaz:
Vztahuje se úprava odpovědnosti za škodu způsobené zaměstnancem také na osoby vykonávající práci na základě dohod o provedení práce a dohody o pracovní činnosti? Hlavní rozdíly mezi pracovní smlouvou a dohodami.

Odpověď (únor 2018):
JUDr. Ondřej Musíl, advokát
Úprava odpovědnosti za škodu, ať již na straně zaměstnance či zaměstnavatele, je stejná, jak pro zaměstnance na základě pracovní smlouvy, tak na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. V ustanovení § 250 a násl. Zákoníku práce, kde je problematika škody způsobené zaměstnance upravena, se hovoří vždy o zaměstnanci a zaměstnavateli. Zaměstnancem se pak rozumí i osoba vykonávající práci na základě výše uvedených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. 

Obecně se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vztahuje úprava pro výkon v práce v pracovním poměru. Ustanovení § 77 však stanovuje několik výjimek, které se k dohodám nevztahují. Jedná se zejména o úpravu odstupného, překážek práce na straně zaměstnance,dovolenou, skončení pracovního poměru, odměňování (minimální zda se uplatní), cestovních náhrad a převedení na jinou práci, přeložení či dočasné přidělení. To jsou zásadní rozdíly práce vykonávané v pracovním poměru a na základě dohod mimo pracovní poměr. 


Dotaz:
Právní postavení církve – je veřejným zadavatelem?

Odpověď (únor 2018):
JUDr. Ondřej Musíl, advokát
Obecně nelze říci, že by církve byly automaticky veřejným zadavatelem. Ani důvodová zpráva k novému zákonu o zadávaní veřejných zakázek (dále ZZVZ) nehovoří ve výčtu veřejných zadavatelů o církvích. Ty jsou zmiňovány až v případě dotovaných zadavatelů. Pokud by však některá církevní organizace splňovala znaky veřejného zadavatele, mohla by za něj být považována.

V ustanovení § 4 odst. 1 ZZVZ se dočteme, že veřejným zadavatelem je ČR a její organizační složky, ČNB, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace a dále jiná právnická osoba, která splňuje určité podmínky. Těmito podmínkami je, že se jedná a) o právnickou osobu, b) byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou a obchodní povahu a c) existence státem kvalifikovaného vztahu ke státu či jinému veřejnému zadavateli. K jednotlivým podmínkám:

a) tato podmínka by neměla činit problémy a v případě církve je splněna

b) je třeba zkoumat, skutečnou činnost, kterou tato právnická osoba vyvíjí, přičemž klíčová není povaha činnosti, ale povaha účelu vyvíjené činnosti,

c) aby byla splněna tato podmínka musí být splněna některá z následujících dílčích podmínek: - právnická osoba je financována převážněstátem či jiným veřejným zadavatelem, nebo – je ovládána státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo – více než polovina členů ve statutárním, správním dozorčím či kontrolním orgánu jiné právnické osoby je volena či jmenována státem či jiným veřejným zadavatelem.

Pro příklad: V minulosti ještě před přijetím ZZVZ a zákona o majetkovém vyrovnání církví se ÚOHS zabýval otázkou postavení církví dvakrát. Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 1 byl shledán jako veřejný zadavatel, Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou nikoliv.


Dotaz:
Je dotační podvod úmyslným trestným činem?

Odpověď (únor 2018):
JUDr. Ondřej Musíl, advokát
Jak již bylo uvedeno přímo na místě. Dotační podvod podle § 212 trestního zákoníku je úmyslným trestným činem. Ještě se sluší poznamenat, že na rozdíl od obecného trestného činu podvodu podle § 209 TZ není třeba vznik škody (majetkové či nemajetkové), a proto ani úmysl pachatele nemusí k takové škodě směřovat. 


Soubory ke stažení