banner sekce
Sekce

Mládež

Papež František a jeho tvorba

Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio SJ (* 1936, Buenos Aires), byl zvolen 13. března 2013. Stal se prvním papežem původem z Ameriky, ale též z řad jezuitů. Vydal již několik encyklik a exhortací, které vám blíže představíme.

EVANGELII GAUDIUM (2013)

Říká se mu „programové prohlášení“ papeže Františka. Je to Františkův první text. Vyjadřuje v něm hlavní myšlenky svého pontifikátu, na které chce klást důraz. Už jen volba názvu je netradiční, objevuje se v něm „radost“. Navazuje částečně na Jana Pavla II., touží totiž po tom, aby lidé otevřeli svá srdce Kristu, aby se vrátili k osobnímu setkání s ním (3). Papež František touží po církvi vycházející (20, 23), z evangelizátorů má být cítit pach ovcí (24), pro církev vytyčuje těžký úkol, když žádá, abychom si osvojili „trvalý misijní stav“, protože „nyní nestačí pouhá administrativa“ (25). Podle papeže musíme opustit všechna schémata typu „vždycky to tak bylo“ (33). Církev má být církví otevřených dveří (46) a otevřeným Otcovým domem (47). Nešvarem, před kterým varuje je prožívání církevních akcí „bez adekvátních motivací, bez spirituality, která by je naplňovala a dodávala jim na přitažlivosti (82). Výzvou je podle papeže také čím dál rostoucí participace „mnohých na laických službách“, která se ale „neprojevuje pronikáním křesťanských hodnot do společenské, politické a ekonomické sféry“, takže se angažovanost projevuje jen v církvi, ale nikoli ve společnosti (102) – církev se tak uzavírá do sebe.
e-kniha ke stažení zdarma: ZDE


LAUDATO SI (2015)

Františkova první encyklika není vůbec ekologická. To, o čem především mluví, jsou lidské vztahy. Výslovně navazuje na encykliku Jana XXIII. Pacem in terris. Nacházíme zde také propojení s pravoslavnou církví, když se papež dovolává svého „drahého ekumenického patriarchu Bartoloměje“ (7-10). Tématem encykliky je společný domov, k jehož ochraně a hledání udržitelného a integrálního rozvoje a dialogu o způsobu, jímž pojímáme budoucnost planety, vyzývá (13, 14). V první kapitole rozebírá současné problémy, jimž čelíme: znečištění a klimatická změna, otázka vody, ztráta biodiverzity, zhoršení kvality lidského života a sociální úpadek, globální nerovnost, nedostatečnost reakcí a různost názorů. Stěžejní je čtvrtá kapitola – integrální ekologie. Kritizuje zlomkovitost a izolovanost poznání různých expertů, protože pak nevidíme širší realitu (138). Příroda a společnost nejsou pro papeže dva světy, ale jeden – krize člověka se odráží v krizi přírody (139). Dotýká se vykořisťování (145), urbanismu (151), osamocenost (154) a vztahu k vlastnímu tělu (155). Znovu apeluje na to, abychom měli na zřeteli důstojnost chudých (158). Pro papeže vztah ke společnému domovu není otázkou spravedlnost, protože země, kterou obýváme „patří také těm, kdo přijdou po nás“ (159).

Materiály

  • „Náš společný domov“- projekt k roku Laudato si. Určen je všem zájemcům, rodinám, malým společenstvím i dospělým jednotlivcům
    více informací: ZDE
  • Příroda jako dar, konzum, vnitřní ekologie – příspěvky na IG, FB, zamyšlení, videa
    ke stažení: ZDE

e-kniha ke stažení zdarma: ZDE
audiokniha zdarma ke stažení: již brzy na slys.to


AMORIS LAETITIA (2016)

Asi nejtřaskavější papežův dokument, kvůli němuž se do něj obuli lidé z celého světa. Pro některé se stal konečně hybatelem dlouho zatuchlých a neotevíraných a bolavých témat, pro jiné zase ničitelem církve, který nerozumí teologii a je heretikem. Je to první papežský dokument, jehož tématem není manželství (jak si někteří mylně vykládají), ale láska v rodině (což je něco jiného). Hned na začátku uvádí: „Protože je čas nadřazen prostoru", chtěl bych podotknout, že ne všechny věroučné, morální nebo pastorační diskuse musejí být vyřešeny zásahem magisteria. V církvi je přirozené nezbytná jednota nauky a praxe, ale to nebrání, aby existovaly různé způsoby interpretace některých hledisek nauky nebo některých důsledků z ní plynoucích.“ Tím si popudil ty, podle nichž církev musí řídit životy svých členů v širokém spektru otázek. Kritizuje individualismus, který oslabuje rodinné vazby (33), touhu být módní nebo kritizovat současné nešvary (35). Povolání rodiny je cestou pohledu zaměřeného na Ježíše a jeho pohledu na nás: „s láskou a něžností, a při hlásání požadavků Božího království provázel jejich kroky pravdou, trpělivostí a milosrdenstvím.“ Skvěle vykládá svátost manželství (72) nebo sexualitu (74). S velkou citlivostí mluví o nedokonalých situacích (76-79) a obsáhle komentuje lásku v manželství (89-164).

e-kniha ke stažení zdarma: ZDE


GAUDETE ET EXSULTATE (2018)

Prostinká knížečka se věnuje tématu všední svatosti, papež mluví o tzv. „svatých odvedle“ (7). Každého Pán zve, aby „vydal ze sebe to nejlepší“ (11). Připomíná, že svatost není velkým úkolem, ale „roste postupně skrze drobné úkony“ (16). Papežovou velkou předností je jeho znalost Bible. V tomto případě skvěle komentuje blahoslavenství (63-109). Ústředním bodem je zde tzv. velké pravidlo, podle kterého budeme souzeni (95). Je to skvělý text pro individuální duchovní cvičení. „Jako prorok Jonáš v sobě stále nosíme skryté pokušení utéct na bezpečné místo, které může mít mnoho jmen: individualismus, spiritualismus, uzavírání se do maličkých světů, závislost, nepružnost, opakování ustálených schémat, dogmatismus, nostalgie, pesimismus, skrývání se za pravidla a předpisy.“ (134)

e-kniha ke stažení zdarma: ZDE


CHRISTUS VIVIT (2019)

Exhortace domněle pouze pro věkem mladé lidi je pro všechny křesťany (3, 34). Ježíš je totiž stále mladý a chce každému dát mladé srdce (13). Spolu s papežem máme prosit, aby Pán „osvobodil církev od těch, kteří ji chtějí nechat zestárnout, zastavit v minulosti, zabrzdit ji, znehybnit“ (35). „Nesmíme být podivnými figurkami. Všichni v nás musejí vnímat sourozence a sousedy.“(36) Papež apeluje na vytváření prostoru, ve kterém bude znít hlas mladých (38). Pro mnoho mladých lidí „od církve z různých důvodů nic neočekává, protože ji pro svůj život považuje za bezvýznamnou. Někteří dokonce žádají, aby je nechala na pokoji, protože její přítomnost vnímají jako otravnou a dokonce iritující.“ (40) To tkví v tom, že církev je „v obranném postoji, která ztrácí pokoru, která přestává naslouchat a která se nechce zapojovat do diskusí, ztrácí mladost a proměňuje se v muzeum.“ (41) Podle papeže musí církev čelit tváří v tvář dramatům mladých lidí a nebude pociťovat žádnou bolest (75). Člověk musí zaklesnout do Krista a jeho kříže. „Podívej se na kříž, uchop ho, nech se zachránit, protože ‚ti, kdo přijímají spásu od něj, jsou vysvobozeni z hříchu, ze smutku, z vnitřní prázdnoty a z osamění‘“. (119) Důležité je setrvat v lásce, která všechno promění (132).

Materiály:

  • kapitoly z Christus vivit, adventní výzva, křížová cesta, konverzační karty, metodické úvody ke kapitolám aj.
    ke stažení: ZDE

e-kniha ke stažení zdarma: ZDE

audiokniha ke stažení zdarma: ZDE


QUERIDA AMAZONIA (2020)

(Pozn. Víc než u jiných dokumentů je zde nutné brát v potaz specifický amazonský region, který nemusí být českému katolíkovi zrovna blízký, a proto je třeba věci podávat v souvislostech pro snadnější pochopení.)
Kratičká exhortace o „milované Amazonii“ se věnuje tomuto specifickému regionu. Jelikož jde ale o součást univerzální církve, poučení z ní neplyne pouze pro církev v Amazonii, ale na celém světě. Za podstatnější text papež František považuje závěrečný dokument ze synody Amazonie: nové cesty pro církev a pro integrální ekologii, tato exhortace má být rámcovou úvahou (1-3). Papež znovu apeluje na hlas chudých, když říká: „Není nám k ničemu konzervacionismus, který věnuje pozornost biomu, ale nic neví o amazonských kmenech.“ (8) Je vhodné se hněvat a není zdravé přivykat na zlo (15), zároveň je však možné překonat různé mentality kolonizace a začít budovat sítě solidarity (17). Život je společné putování (20). Pro církev v Amazonii je potřebný růst a to díky stále nové inkulturaci (66), „protože ‚myšlenka monokulturního a monotónního křesťanství by neodpovídala logice vtělení‘“ (69).


FRATELLI TUTTI (2020)

Po Laudato si je encyklika Fratelli tutti druhým textem, ve kterém papež František řeší témata sociální nauky církve. Píše zde svěžím, velmi konkrétním a přímočarým způsobem o problémech a nadějích současného světa. Papež má ve srovnání s lídry národních států a nadnárodních organizací jednu obrovskou výhodu. Situaci nahlíží v úplnosti, měřítkem mu je člověk hledající Boha a dobro, nikoli ekonomické statistiky či konkurenční vztahy. Zkrátka, Svatý otec je svobodný, protože nemusí nikomu stranit – kromě Boha.

Bezprostředním podnětem pro sepsání encykliky bylo společné Prohlášení o lidském bratrství papeže Františka a Ahmeda al-Tajíba, vrchního imáma káhirské mešity a univerzity al-Azhar. Rozumné slovo o tom, co na rovině společenské angažovanosti a politické spravedlnosti může spojovat křesťanství a islám, není nic synkretického. Má to obrovský praktický význam třeba pro křesťanské komunity v zemích s muslimskou většinou. Papež není falešný optimista a vyjadřuje obavy o osud světa, nad kterým jako by se smrákalo. Věci, jež se zdály být skvělým vynálezem usnadňujícím všem lidem život, se po čase ukazují i jako potenciálně nebezpečná zbraň. Svůdný populismus jde například ruku v ruce se silou sociálních sítí a s rychlostí šíření pomluv.

Pár zajímavostí nakonec. Papež se odvolává na promluvy, texty, projevy a dokumenty ze svého pontifikátu: neboli encyklika je takové „best of“ jeho citátů na politická, ekonomická a sociální témata. Cituje film, který s ním natočil Wim Wenders, a asi poprvé v historii je v encyklice citována populární píseň – brazilská „Samba požehnání“ z roku 1962.

Materiály

  • radio Proglas - k přečtení encykliky Fratelli tutti a k poslechu stejnojmenného cyklu Proglasu vás zvou Daniel Blažke a P. Zdeněk Drštka - k poslechu: ZDE
  • pořad Hergot! Rádio Wave – rozhovor o nové encyklice - k poslechu: ZDE