Poutě

Foto: Poutníci do Žarošic, Miroslav Novotný / Člověk a víra
Odpradávna lidé všech náboženství putovali na svá posvátná místa. Nejinak tomu bylo v křesťanství, kde věřící původně navštěvovali především místa spojená se životem Ježíše Krista. V Evropě však vzniklo více významných poutních míst – např. Řím, Santiago de Compostela nebo anglický Walsingham.
V posledních desetiletích dochází k obnovení zájmu o poutě. Mnoho lidí každého věku nastupuje na svatojakubskou cestu do Compostely, obnovila se také dávná stezka spojující Canterbury a Řím Via Francigena (Francká cesta), lidé mají možnost putovat také po Slovanské cestě z Polska a Prahy do Říma.
Oblíbené jsou také místní poutní stezky, např. Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje nebo cesta z Prahy na poutní místo Hájek.
Poutě se nekonají pouze pěšky, mnozí využívají různých dopravních prostředků nebo nabídky cestovních kanceláří.
Poutní místa v ČR
V České republice se nachází stovky poutních míst. Jejich podrobný seznam je možné nalézt na stránkách cirkevnituristika.cz. Mezi hlavní poutní místa patří:
Stará Boleslav – bazilika sv. Václava byla založena v 11. stol. Břetislavem I. na místě zavraždění sv. Václava, přemyslovského knížete. Stará Boleslav se má stát duchovním centrem Čech.
Svatá Hora je patrně nejznámějším mariánským poutním místem v Čechách, které se nachází na kopci nad městem Příbram. Duchovní správu zde zajišťuje řád redemptoristů.
Křtiny jsou jedním z našich nejstarších poutních míst. Název je odvozen od nedalekého údolí, kde měli křtít sv. Cyril a Metoděj. Zdejší barokní kostel zasvěcený Jménu Panny Marie byl postaven podle návrhu Jana Blažeje Santiniho Eichela.
Velehrad je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Moravy. Jeho historie sahá do období před 800 lety, kdy do údolí přišlo dvanáct cisterciáckých mnichů, aby nedaleko obce Veligrad (dnes Staré Město u Uherského Hradiště) postavili svůj klášter. Později se stal Velehrad nositelem starší tradice věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje.
Poutní stezky
V Evropě i v České republice se nachází množství starobylých i nových poutních stezek. Nabízíme stručný výběr několika z nich.
Foto: Poutník na cestě do Santiago de Compostela, Louis Vest CC BY-NC
Camino de Santiago je v současnosti asi nejznámější poutní cestou, která vede z různých evropských míst do španělské Compostely. Zde se ctí sv. apoštol Jakub, učedník Ježíše Krista. Některé trasy vedou také přes Českou republiku.
Via Francigena (Francká cesta) spojuje anglické Canterbury s Římem. Její původ sahá do prvního tisíciletí.
Via slavica (Slovanská cesta) spojuje Polsko a Českou republiku s Římem.
Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi původně kopírovala středověkou obchodní zemskou stezku. V současnosti bývá nejčastěji výchozím bodem katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.
Poutní cesta z pražské Lorety do Hájku u Prahy vede do odlehlého františkánského kláštera Hájek u Červeného Újezdu. Mariánské poutní místo patřilo mezi nejznámější v Čechách a v době svého největšího rozkvětu je navštěvovalo až sto tisíc poutníků ročně. Nyní je klášter spíše tichou destinací.
Skokovská stezka vznikla v roce 2010 a spojuje klášter premonstrátů v Teplé s mariánským poutním místem Skoky u Žlutic. Zde byl od roku 1717 uctíván mariánský obraz, lidově označovaný jako „Panenka Skákavá“.
Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje nabízí několik tras, které mají výchozí nebo cílový bod místa spojená se sv. Cyrilem a Metodějem. Je možné zvolit např. trasu Svatý Kopeček-Velehrad, Šaštín-Velehrad, Pustevny-Svatý Hostýn nebo Zlín-Velehrad.
Poutní cesta Svatý Kopeček – Svatý Hostýn spojuje dvě významná moravská poutní místa.
Cesta ze Starého Města na Velehrad vede na ústřední místo cyrilometodějské tradice u nás. Cesta je lemovaná růžencovými zastaveními.