Historický kalendář

H I S T O R I C K Ý   K A L E N D Á Ř  

LEDEN/ÚNOR 2 0 1 9

28. LEDEN

1999 Zveřejněn Apoštolský list papeže Jana Pavla II. „Inter munera academiarum“ – cíle a úkoly institucí Papežské akademie sv. Tomáe Akvinského a Papežské teolog. akademie.

30. LEDEN

1984 Zemřel Josef Kuhn, hudební skladatel a varhaník. V letech 1928 až 1932 na Pražské konzervatoři studoval varhany u skladatele A.Wiedermanna, později u G. Ramina v Lipsku, Působil jako varhaník a ředite v chrámu sv.Václava v Praze-Smíchově. V r. 1957 ustanoven kapitulním varhaníkem na hradě Karlštejně. V repertoáru uplatňuje hlavně skladby starých českých mistrů. Autor skladeb orchestrálních, klavírních a zejména varhanních např. mše a moteta. (* 17. 4. 1911).

31. LEDEN

1549 Zemřel Šimon Fagellus, (vl. jm. Bouček), katolický kněz, básník a pedagog. Roku 1517 zvolen kanovníkem metropolitní kapituly u sv.Víta na Pražském hradě, kde se r. 1525 stal děkanem a roku 1525 se stal děkanem Královské kolegiátní kapituly vyšehradské a r. 1534 proboštem kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě. Od konce 15. století skládal latinské básně. Příznačně byly drobné skladby v elegickém distichu. R. 1533 publikoval svoji lyriku ve sbírce „Opuscula“. Zahrnulo další 4 oddíly: „Hymny“,“Epigramy“, „Hroby“ a „Dvojverší“. (* asi r. 1473).

1929 Zemřel Jan Karafiát, evangelický duchovní a spisovatel. Vrcholným dílem české literatury jsou jeho „Broučci“, které od roku 1876 vyšly v mnoha vydáních. Z obsahu vyzařuje líbezná pohádka o muškách svatojánských, jež září světlem ctností křesťanských. (* 4. 1. 1846).         

1. ÚNOR

1974 Zemřel Jan Dokulil, katolický kněz, básník, překladatel. Ustanoven farářem v Měříně. V době totalitního režimu r. 1957 odsouzen na 12 let ve vazbě. Po propuštění v roce 1965 pracoval jako knihovník v Západomoravském muzeu v Třebíči. Od roku 1968 jmenován farářem ve Svitavce. Jeho vrcholné dílo představuje sbírka „Lidský život“, v níž se básník vyrovnává v duchu náboženském s pohromami let 1938 až 1939. Pracoval v komisi pro sestavení kancionálu. (* 13. 7. 1910).

1979 Oficiálně založena Komunita Koinonia Giovanni Battista P. Ricardemn Argaňarazem v italském Loretu jako soukromé sdružení věřících. V ČR započala Koinonie svou činnost v říjnu 1996 v Plzni.

2. ÚNOR

1649 Narozen papež Benedikt XIII. (vl. jm. Pietro Francesco Orsini), katolický kněz-dominikán, roku 1686 arcibiskupem v Beneventu. Papežem zvolen 29. května 1724. Za svého pontifikátu založil v Římě nemocnici San Gallicano. ZabývaL se převážně vnitřní reformací církve. Uskutečnil řadu kanonizací např. českého mučedníka Jana Nepomuckého a dalších. (+ 1. 2. 1730).

3. ÚNOR

1264 Pražský biskup Jan III. z Dražic posvětil kapli Všech svatých v královském paláci na Pražském hradě, kterou dal vystavět král Přemysl.

1814 Zemřel Jan Evangelista Antonín Koželuh, hudební skladatel a varhaník. Ředitel kůru v křížovnickém chrámu na pražském Starém Městě. V roce 1804 jmenován kapelníkem v katedrále sv. Víta na Pražském hradě a současně po 40 let jako varhaník ve Strahovském klášteře. Z počátku se věnoval skladbě oper a oratorií, posléze psal skladby chrámové např. mše, litanie, ofertoria, nešpory, rekviem. (* 14. 12. 1738).

1869 Zemřel Karel Vinařický, katolický kněz, básník a spisovatel. Z počátku působil jako vychovatel v různých šlechtických rodinách. Od roku 1828 se stal zakladatelem „Časopisu katolického duchovenstva“ a také jeho redaktorem. Od roku 1829 se stal ceremoniářem pražského arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského. Roku 1833 jmenován farářem v Kováni a posléze r. 1849 děkanem v Týně nad Vltavou. Roku 1859 zvolen kanovníkem Královské kolegiátní kapituly vyšehradské. Věnoval se obrodě českého školství. Napsal učebnice a příručky pro učitele. (* 24. 1. 1803).

1884 Narozen Blažej Ráček, katolický kněz-jezuita, církevní historik. V letech 1910 až 1915 studoval historii a zeměpis na UK a poté teologii na řádové univerzitě v Innsbrucku. Po kněžském vysvěcení r. 1918 začal učit na arcibiskupském gymnasiu v Praze-Bubenči až do roku 1940. Zbytek války prožil na Velehradě a věnoval se spisovatelské činnosti. Zde se v roce 1945 vrátil k výuce na obnoveném jezuitském gymnasiu. Za totalitního režimu, v rámci „Akce K“, v dubnu 1950 internován v Oseku a v Králíkách. Autor populárních historických přehledů světových církevních a českých dějin. Věnoval se též historii jezuitského řádu. (+ 26. 11. 1970).

4. ÚNOR

1814 Narozen Václav Frost, katolický kněz, biskupský notář, pedagog a politik. Roku 1840 nastoupil jako učitel do Pražského ústavu pro hluchoněmé, kde v r. 1841 zvolen jeho ředitelem. Podnikal studijní cesty do německých a rakouských ústavů pro výchovu hluchoněmých. Na základě získaných poznatků usiloval o reformu jejich výuky. Jeho vzdělávací postup nazván „Frostova kombinována metoda“. Aktivně se účastnil společenského a politického života. Zastával relativně liberální názory. Prosazoval společné zájmy Čechů a Němců jako jednotného národa. Zanechal rozsáhlé dílo pedagogické i náboženské. R. 1861 zvolen členem praž.zastupitelstva. V r. 1859 obdržel Zlatý kříž s korunou.

5. ÚNOR

1645 Narozen František Ferdinand Khünburg, katolický kněz a biskup. V roce 1701 se stal biskupem v Lublani. Dne 10. dubna 1710 jej císař Josef I. jmenoval pražským arcibiskupem, což papež Klement XI. potvrdil. Za jeho episkopátu se v Plzni usadily dominikánky, v Praze Na slupi  alžbětinky a v Lysé nad Labem bosí augustiniáni. Dne 15. dubna 1719 otevřen v katedrále sv. Víta na Pražském hradě hrob sv.Jana Nepomuckého a ověřeny jeho ostatky, což umožnilo jeho blahoslavení dne 31. května 1721 papežem Inocencem XIII. a pozdější svatořečení dne 19. března 1729 papežem Benediktem XIII. (+ 6. 8. 1731).

6. ÚNOR

1794 Narozen Antonín Alexandr Švihlík, katolický kněz, spisovatel. Ustanoven administrátorem v Tachlovicích. Spisovatel lidovýchovných povídek s historickou a náboženskou tématikou. Autor původní povídky mravoučné např. „Jan Bohamysl“, „Helena z Jílového“ a další. (+ 20. 9. 1846).

7. ÚNOR

999 Zemřel Boleslav II., český kníže z rodu Přemyslovců. Roku 973 založil biskupství v Praze. Podílel se na rozšíření křesťanství v Čechách. Dal vystavět 20 klášterů a mezi nimi klášter v Břevnově u Prahy a sv. Jiří na Pražském hradě.

1869 Narozen Jindřich Šimon Baar, katolický kněz, spisovatel, národopisec, sběratel folkloru   Stoupenec a propagátor „Katolické moderny“. Pracoval v literárním spolku bohoslovců „Růže Sušilova“, kde se stal jejím předsedou. Po 10 let působil jako farář v Kloboukách u Slaného a posléze v téže funkci v letech 1909 až 1918 v Ořechu u Prahy. Autor realisticky založených románů a povídek, zobrazujících venkovský život Chodska i obrozenecké minulosti rodného kraje. Historický a etnografický obraz Chodska vytvářel v románu „Jan Cimbura“. Významné literární dílo – čtyřsvazková práce „Ke Kristu blíž“. (+ 24. 10. 1925).

8. ÚNOR

994 Zemřela ctihodná Mlada Přemyslovna, dcera Boleslava I., česká diplomatka. Spoluzakladatelka a první abatyše kláštera benediktinek u chrámu sv. Jiří na Pražském hradě. V letech 965 až 967 vedla v Římě jednání s papežem o založení pražského biskupství a na zřízení prvního kláštera v Čechách. (* před r. 935).

9. ÚNOR

1825 Narozen ThDr. Josef Jan Evangelista Hais, katolický kněz a biskup Od r. 1857 působil jako profesor a později rektor morální teologie v bohosloveckém semináři v Českých Budějovicích. Dne 27. května 1875 jej císař František Josef I. jmenoval biskupem diecéze kralovéhradecké., což papež Pius IX. potvrdil. Za svého episkopátu založil ústav pro hluchoněmé Rudolfinum, obnovil poutní místo na Hoře Matky Boží v Králíkách, kam v r. 1883 uvedl Kongregaci redemptoristů. Vedl kněžské exercicie. (+ 27. 10. 1892).

1834 Zemřel Josef Enzmann, katolický kněz-piarista, pedagog. V letech 1799 až 1800 ředitel škol a profesor filologie na řádovém učilišti v Bílé Vodě ve Slezsku. Na podzim r. 1804 přešel do Benešova na nižší gymnasium jako výkonný ředitel. V období let 1806-1809 působil jako rektor farní piaristické koleje. Roku 1826 získal titul „Sacerdos jubilatus“. Roku 1832 se stal členem „Řádového poradního sboru. Vyznamenán císařem Františkem I. pamětní zlatou medailí. (* 8. 4. 1751).

1944 Zemřel František Žilka, evangelický teolog, biblista, církevní historik. Od roku 1919 profesor novozákonní vědy na Evangelické BF v Praze. Překládal ze starořečtiny a v r. 1933 pořídil moderní český překlad NZ. Z jeho literárních prací: „Dějiny světových náboženství“, „Dějiny novozákonní doby“. (* 1. 6. 1871).

10. ÚNOR

1829 Zemřel papež Lev XII. (vl. jm. Annibale delkla Genga), biskup v Senegallie a kardinál. Působil jako apoštolský nuncius v Kolíně nad Rýnem a v Paříži. Roku 1820 jmenován římským generálním vikářem. Papežem zvolen 28. září 1823. Za jeho pontifikátu se konalo roku 1825 Milostivé léto. Projevoval péči o misie ve světě. Nechal rozšířit vatikánskou knihovnu a znovu vystavěl baziliku sv.Pavla za hradbami. (* 22. 8. 1760)

1939 Zemřel papež Pius XI. (vl. jm. Achille Ratti), biskup a kardinál. Působil od r. 1919 jako apoštolský nuncius v Polsku a r. 1921 se stal arcibiskupem milánským. Papežem zvolen 6. února 1922. Za jeho pontifikátu zavedl r. 1925 svátek Slavnost Ježíše Krista Krále. V r. 1937 zřídil Papežskou akademii věd. Uskutečnil 33 svatořečení a 500 blahořečení. (* 31. 5. 1857).

1959 Zemřel ThDr. Vojtěch Tinz, katolický kněz, prelát – scholastik. V letech 1916 až 1919 adjunkt CMTF V Olomouci. V rozmezí let 1920 až 1927 jmenován administrátorem a poté farářem v Suchdole nad Odrou. Povolán do arcibiskupské konzistoře v Olomouci, kde zastával četné funkce. Člen arcibiskupského církevního soudu, dále asesor arcibiskup. konzistoře. Roku 1938 zvolen nesídelním kanovníkem metropolitní kapituly olomoucké. Člen a funkcionář Svazu německého duchovenstva“ v olomoucké arcidiecézi. Za pomoc vězňům v koncentračním táboře v Buchenwaldu bylo mu vráceno čs. občanství. (* 29. 2. 1832).

1999 Ústavním činitelům ČR doručen otevřený dopis význačných osobností, který vyzývá k urychlenému řešení vzájemných otázek mezi státem a církvemi.

11. ÚNOR

1929 Na základě Lateránských dohod mezi italskou vládou a Svatým stolcem vznikl Vatikánský městský stát. Podle dohody upraven vztah mezi italským státem a papežskou kurií. Vatikán zahrnuje baziliku sv. Petra, papežské zahrady a náměstí sv. Petra.

1984 Zveřejněn Apoštolský list papeže Jana Pavla II. „Salvifici doloris“ – o křesťanském smyslu lidského utrpení.

1994 Papež Jan Pavel II. ustanovil Apoštolským listem „Motu proprio“ Papežskou akademii pro život, která má sídlo ve Vatikánu.

12. ÚNOR

1824 Narozen ThDr. Emanuel Jan Schöbel, katolický kněz-člen Řádu křížovníků s červenou hvězdou a biskup. V letech 1858 až 1878 profesor náboženství na vyšších obchodních školách a během let 1870 – 1879 se stal sekretářem Řádu křížovníků a též zastával funkci magistra noviců. V rozmezí let 1879 až 1882 zvolen generálem a velmistrem Řádu křížovníků s červenou hvězdou. Dne 30. dubna 1882 jmenován sídelním biskupem litoměřické diecéze. (+ 28. 11. 1909).

1869 Narozen Kamil Hilbert, architekt a restaurátor. Zakladatel vědecké konzervace a restaurování památek u nás. V letech 1899 až 1924 restauroval kostely v Kouřimi, Čáslavi, Nymburku, Lounech, Mělníku a další. Dovršitel stavby chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Od roku 1925 řádný člen „České akademie věd a umění“ a dalších spolků. (+ 25. 6. 1933)

1874 Narozen Mons. PhDr. Antonín Breitenbacher, katolický kněz, historik, archivář a knihovník. V roce 1898 odešel do Innsbrucku studovat historii a zeměpis. Roku 1915 knihovníkem v zámecké knihovně na arcibiskupském zámku v Kroměříži a od roku 1921 také arcibiskupským archivářem. Největší jeho zásluhou je soupis arcibiskupské obrazárny a též svými katalogy hudebních archivů přispěl k evidenci památek staré české hudby. Napsal „Dějiny arcibiskupské obrazárny v Kroměříži“. Člen „Královské české společnosti nauk“ (+ 8. 8. 1937).

1964 Zemřel František Boštík, katolický kněz, literát, pedagog. V duchovní správě působil v Úbislavicích u Nové Paky, ve Všestarech u Hradce Králové. V letech 1909 až 1917 pověřen katechetou škol v Pardubicích a později přednášel na reálních gymnasiích v Havlíčkiově Brodě. Největší jeho literární dílo je epická skladba „Krvavé vavříny“ ze selského povstání na Litoměřicku v roce 1680. (* 27. 10. 1883).

14. ÚNOR

869 Zemřel Konstantin (Cyril), katolický kněz, byzantský učenec a misionář. Zakladatel slovanské literatury. Pro misie na Velkou Moravu sestavil první slovanské písmo – hlaholici, které vytvořil z řecké abecedy. Podílel se s Metodějem na překladu Písma svatého. Oba bratři na Moravě hlásali evangelium, vyučovali a připravovali kandidáty kněžství. Konstantin spolu s Metodějem prohlášeni r. 1981 za svaté. (*asi r. 827).

1904 Zemřel František Kočí, katolický kněz. V roce 1847 ustanoven kooperátorem ve farnosti v Jesenici a poté v r. 1855 se ujímá funkce faráře v Sázavě, kde působil až do roku 1869. V témže roce jmenován vikářem okrsku Kostelec nad Černými lesy. V r. 1870 zvolen kanovníkem Královské kolegiátní kapituly vyšehradské a o rok později jejím děkanem. Účast na budování Vyšehradu. Zasloužil se o výzdobu kaple sv. Františka  v bazilice. Zúčastnil se dvou diecézních synod v letech 1863 a 1873. (* 4. 7. 1821).

2004 Pražský Vyšehrad se stal druhým sídlem komunity Kongregace sester Matky Božího milosrdentství. Sestry zahájily své působení ve spolupráci s Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a věnují se morálně ohrožené mládeži a svobodným matkám.

15. ÚNOR

1999 Zemřel Mons. ThDr. František Planner, katolický kněz. První český rektor římské papežské koleje Nepomucenu. V roce 1950 vykonával funkci sekretáře Křesťanské akademie v Římě. V roce 1977 zvolen kanovníkem římské patriarchální baziliky Panny Marie Větší a zároveň jmenován apoštolským protonotářem. Roku 1992 zvolen kanovníkem kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě. (* 9. 12. 1912).

1999 Ministr školství ČR jmenoval olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera předsedou Správní rady Univerzity Palackého v Olomouci. 

  

 Pro web Církev.cz připravil Arnošt Kelnar.